Úložiště: nový zákon a žádosti o průzkumná území

Základní informaci o hlubinném úložišti najdete na stránce Úložiště RAO. V tomto textu shrnujeme aktualní dění za poslední rok.

Hlavním tématem roku 2023 byl připravovaný zákon o hlubinném úložišti a plánované zahájení geologických průzkumů v lokalitách Březový potok (na Plzeňsku), Janoch (u Temelína), Horka a Hrádek (na Vysočině). Současně probíhají jednání o výstavbě dalších bloků jaderných elektráren, která by vedla k nárůstu množství radioaktivního odpadu.

Zástupci dotčených lokalit usilovali o to, aby v zákoně o úložišti byla posílena pozice obcí v procesu spolurozhodování. Platforma proti hlubinnému úložišti poslala v lednu roku 2023 premiérovi Petrovi Fialovi a všem ministryním a ministrům jeho vlády otevřený dopis s tímto požadavkem, starostové se setkali s ministrem průmyslu Josefem Síkelou, který jim slíbil, že do zákona prosadí alespoň spolurozhodující roli obou komor Parlamentu.

V únoru Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) bez ohledu na to, že zákon nebyl zatím schválen, požádala Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů v lokalitách Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch. Finální lokalitu chce SÚRAO vybrat už v roce 2028, ačkoli původně se tak mělo stát až po roce 2030. Tento spěch může ohrožovat budoucnost obyvatel dotčených obcí. Na klíčové geologické práce plánované původně na sedm let zbude sotva poloviční čas. Není připravena metodika výběru, ani nejsou stanoveny minimální požadavky na informace, bez jejichž zjištění nebude možné výběr místa pro úložiště uzavřít. Obce nemají k dispozici projekty geologických prací. Některé z obcí se proti tomuto postupu odvolaly.

Den proti úložišti, který se konal 15. dubna v lokalitách Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch, připomněl, jak velký vliv na lokality případná stavba bude mít a jak nedostatečná jsou práva dotřených obcí. Mnoho občanů netušilo, že výstavba se nedotkne jen obcí jmenovaných v oficiálních dokumentech, ale i okolních, které nikdy nebudou moci reagovat a nikdy se na ně nedostane i s případnými nejasnými kompenzacemi.

V květnu přesto zákon o úložišti prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, aniž by byly jakkoli zohledněny pozměňovací návrhy na posílení role obcí.

V červnu se k Platformě proti úložišti připojily další čtyři obce. Celkový počet jejích členů je dnes 55 (38 obcí a 17 spolků).

V listopadu Poslanecká sněmovna schválila zákon o úložišti ve znění, které je pro obce zklamáním. Poslanci odmítli jak návrhy na posílení postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, tak návrh na spolurozhodující roli Parlamentu, kterou starostům osobně slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela. O umístění úložiště by tak rozhodovala jen vláda. Senátoři v prosinci vrátili zákon zpět do Poslanecké sněmovny s tím, že spolurozhodující roli obou komor Parlamentu chtějí do zákona vrátit.

V únoru roku 2024 však Poslanecká sněmovna přehlasovala Senát, zákon schválila v původním znění a následně ho podepsal prezident. V platnost by měl vstoupit od 1. července 2024.

Odkazy:

Čajovna: plavba do Antarktidy s Ivo Kramolišem a Radkem Pavlíčkem

V sobotu 2. března nám Ivo Kramoliš a Radek Pavlíček budou vyprávět o expedici do Antarktidy na 113 let staré plachetnici BARK EUROPA.

Beseda se koná jako vždy v nadějkovském kině a začíná v 17 hodin.

Cestovatelé Radek Pavlíček (1972) a Ivo Kramoliš (1972) spolu vyjíždí nepravidelně na dobrodružné cesty už přes 20 let. Byli v Africe, v Jižní Americe, či na Velikonočních ostrovech. Radek sám procestoval mnohem více divokých koutů planety. 

Po dlouhých přípravách si letos splnili sen a podnikli cestu na poslední kontinent, na kterém ještě nestáli, do Antarktidy. Nehledali jednoduchou cestu velkou výletní lodí, ale aktivně se zapojili jako tréninková posádka do práce na palubě Bark Europa (World wanderer), plachetnice staré 113 let.

Budou popisovat přípravy na cestu, plavbu nejbouřlivější částí světových oceánů Drakeovým průlivem, ale taky samotnou loď a život na ní; faunu a krásu  ledového kontinentu Antarktidy. Popíší nám, na jaké stopy krajanů na kontinentu narazili.

Událost na Facebooku

Čajovna: O zvonech s Janem Kopřivou a Michalem Votrubou

V sobotu 3. února se v Čajovně Na stezce setkáme s redaktorem Českého rozhlasu Janem Kopřivou a zvonařem Michalem Votrubou. Seznámí nás s historii a technologii výroby zvonů a představí nejzajímavější zvony, se kterými se můžeme nejen v rámci českobudějovické diecéze setkat.

O Janu Kopřivovi a zvonech
Rozhovor Jana Kopřivy s Michalem Votrubou

Jeden z nejnovějších zvonů z dílny Michala Votruby máme od loňska i poblíž Nadějkova – v nové kapličce na Hodkově.

Začínáme jako vždy v 17 hodin v nadějkovském kině.

Událost na Facebooku

Čajovna: O krajině s Magdou Smetanovou

Co se skrývá pod názvem Krajina jako kronika i zrcadlo? Každá společnost přeměňuje krajinu, kterou obývá, a zanechává v ní své stopy. Když se díváme pozorně, uvidíme v krajině otisk života minulých generací i toho, jak k ní přistupujeme dnes. Ale umíme se pozorně dívat? Umíme s pamětí a možnostmi krajiny dobře pracovat? Architektka Magda Smetanová bude na lednové besedě v Čajovně Na stezce mluvit o plánování krajiny. Dozvíme se, jak probíhá vytváření územní studie a proč je důležitým podkladem územního plánování. Beseda bude jako vždy první sobotu, 6. ledna od 17 hodin v nadějkovském kině.

Magda je členkou České asociace pro krajinářskou architekturu (ČAKA; sekce SZKT) a spolku Město přátelské k dětem. Vystudovala fakultu zahradní a krajinářské architektury na ČZU v Praze, v rámci studia pak semestr na univerzitě University of Applied Sciences (HAMK) ve Finsku. Pracuje v ateliéru IN SITE.

Událost na facebooku

Čajovna: Cesta do Peru s Tomášem Průšou

Lima a moře plné lachtanů. Nejvýše položené město Cuzco s památkami z dob Inků i kolonizátorů. Šamanský rituál v amazonském pralese, duhová hora Palcoyo a plovoucí ostrovy na jezeře Titicaca. Den v Machu Picchu bez turistů a týdenní trek okolo posvátné hory Ausangate (6384 mnm). Camino Inka a každodenní setkání s Peruánci, kteří tvrdě pracují, rádi slaví a skoro pořád se smějí.

V sobotu 2. prosince v kině v Nadějkově, přijďte!

Událost na Facebooku

Další program Čajovny Na stezce

Aleje u obnovených cest

Na dvou brigádách se letos na podzim sešli lidé ze spolků Zachovalý kraj, Okrašlovací spolek pro Nadějkov a okolí a jejich přátelé.

Svátek republiky 28. října jsme věnovali práci na kališťské cestě, kde jsme vysadili nové hrušně, instalovali houpačku a lavičku, ze které je přes pastviny vidět až na Šumavu.

Na sv. Martina jsme vysadili alej bříz na cestě v Sedlištích a mezi břízami keře – hlohy, kaliny a zimolezy. Ceduli naučné stezky u kříže vedle rybníčku jsme přesunuli na vhodnější místo o pár metrů dál. Jabloně a hrušně, vysazené před dvěma lety, dostaly keramické tabulky s názvy odrůd. Tabulky vyráběly děti v keramické dílně pod vedením Hanky Barboříkové.

Na obou brigádách nechybělo závěrečné posezení u ohně a něco k zakousnutí a na zahřátí.

Děkujeme
– obci Nadějkov za příspěvek na nákup stromků a keřů
– Pavle a Michalovi Nýdrlovým za dar na nákup pomocného materiálu: kůlů, latí a chrániček
– všem, kdo přišli a pomohli

Podzimní sázení

Na podzim u dvou obnovených cest vysadíme stromky: v sobotu 28.10. na Kališťské a v sobotu 11.11. v Sedlišti.
Obě akce pořádá Okrašlovací spolek pro Nadějkov a okolí ve spolupráci se Zachovalým krajem.

Sázení v Kališti

  • sobota 28.10., sraz v 9 hodin u odbočky na Pohořelice
  • budeme sázet 10 hrušní a dosadíme ptáčnice tam, kde se loni neujaly
  • pověsíme houpačku a instalujeme lavičku
  • vezměte si sebou nářadí podle svých sil
  • na závěr opečeme buřty

Událost na Facebooku

Sázení v Sedlištích

  • sobota 11. 11. od 9 hodin
  • sázet se bude bříza bělokorá, javor mléč, hloh obecný a kalina obecná
  • na závěr opečeme buřty

Děkujeme Obci Nadějkov za příspěvek na nákup stromků a keřů a Pavle a Michalovi Nýdrle za peněžní dar na pomocný materiál (sloupky, latě, vazačka, chráničky).

Čajovny s Pavlou a Michalem Nýdrle

V první čajovně letošní sezóny, v sobotu 7. října, jsme se do kina téměř nevešli. Vyprávění Pavly a Michala Nýdrle o tom, jak si splnili sen a vydali se s dětmi na plavbu kolem světa, přilákalo přes šedesát návštěvníků.

Příští téma je neméně zajímavé – Pavla a Michal budou mluvit o tom, jak připravovali a vedli prezidentskou kampaň generála Petra Pavla. A možná přijde i Markéta Řeháková…
Abychom se určitě vešli, sejdeme se raději na sále Hostince U Jandů. Termín se nemění, čajovna bude tradičně první listopadovou sobotu, 4. 11. od 17 hodin.

Čajovny na podzim

Přes prázdniny a v září má čajovna přestávku. Na říjen a listopad připravujeme dvě setkání s Pavlou a Michalem Nýdrle, v prosinci se se můžeme těšit na vyprávění Tomáše Průši, který na jaře procestoval Peru. Besedy budou jako vždy v nadějkovském kině, první sobotu v měsíci od 17 hodin.

7. října Pavla a Michal Nýdrle: Rodinná plavba kolem světa
Jak se celoživotní sen obeplout zeměkouli s rodinou může stát katastrofou a bojem o život. Aneb vše zlé může být k něčemu dobré.

4. listopadu Pavla a Michal Nýdrle: Vyšší princip
Jak jsme připravovali a vedli prezidentskou kampaň generála Petra Pavla, aneb společné hodnoty stmelují občanskou společnost.

2. prosince Tomáš Průša: Peru

Lavičky Jana Hůrky, Antonína Jandy a Čeňka Bohuslávka

Ve čtvrtek 29. června, po zahradní slavnosti ve škole, jsme v Řeháčkovině na lavičky připevnili cedulky se jmény nadějkovských učitelů:
Antonína Jandy, autora rukopisu Dějiny školní obce Nadějkovské
Jana Hůrky, zakladatele „stromkových slavností“, včelaře a hudebníka
Čeňka Bohuslávka, kronikáře, knihovníka, režiséra spolku Fikar a autora hesla „Nadějkov“ v knize Sedlčansko, Sedlecko a Voticko.
Vzpomněli jsme i na další učitele, kteří působili v naší škole, přinášeli nové myšlenky a věnovali svůj čas, síly a často i zdraví tomu, aby se v Nadějkově žilo líp.

Texty a fotografie ke všem lavičkám najdete na webu Nadějkovsko.