Zbytečná sbírka?

Sbírka na obnovu tabulí naučné stezky je úspěšná, základní potřebnou částku se podařilo vybrat za necelý měsíc a ještě více než měsíc máme před sebou. Peníze, které přes odkaz na portálu Darujme do konce srpna vybereme „navíc“ nám umožní použít kvalitnější materiál na tabule, možná i začít připravovat novou brožuru o stezce. Máme z toho velkou radost a všem dárcům, kteří do sbírky přispěli nebo se k tomu chystají, děkujeme za podporu!

Z čeho naopak radost nemáme, je článek starosty Nadějkova Arnošta Nováka v letním čísle obecního zpravodaje Hlas Nadějkova. Nazval ho „Jedna zřejmě zbytečná sbírka…“ a iniciativu, která obecnímu rozpočtu ušetřila více než 40 000 Kč, v něm místo poděkování znevažuje. Protože ve svém textu navíc uvádí řadu tvrzení, které jsou v rozporu se skutečnosti, rozhodili jsme se na ně reagovat otevřeným dopisem. Redakci Hlasu Nadějkova jsme požádali o zveřejnění naší reakce v nejbližším čísle zpravodaje, které by mělo vyjít začátkem podzimu.

Článek pana starosty:

Reakce spolku Zachovalý kraj:

OTEVŘENÝ DOPIS

V Nadějkově, 26. července 2024

Vážený pane starosto,

protože Váš článek „Jedna zřejmě zbytečná sbírka…“ v letním Hlase Nadějkova obsahoval řadu nepřesností, považujeme za nutné uvést je na pravou míru.

Píšete, že po stezce, která vede po obecních cestách, se před několika lety nedalo chodit. Bohužel už neuvádíte, že jedním z hlavních důvodů byla těžba v obecním lese Hájetina, během níž cesta v tomto úseku zcela zmizela pod kmeny a větvemi a značení stezky bylo zničeno. Zbytek stezky spolek (především Jirka Benda) udržoval tak, jak časové a finanční možnosti dovolovaly – v letech 2016-19 jsme totiž od Obce Nadějkov žádný příspěvek na činnost neměli. Náprava stavu po těžbě v Hájetině možnosti spolku už přesahovala, požádali jsme proto obec, aby zajistila zprůchodnění cesty. Poté proběhla 21. května 2021 schůzka zástupců obce a spolku ZK, kteří se (jak je uvedeno v zápise) dohodli na následujícím rozdělení dalších potřebných prací na stezce:

  • vyčištění úseku cesty nad Modlíkovem provede obec Nadějkov
  • zlikvidování vyvráceného stromu v Řeháčkovině zajistí obec Nadějkov
  • umístění sloupu s novým značením v Kladinách: sloup zajistí obec a značení zajistí zástupci Zachovalého kraje
  • doplnění turistického značení v Hájetině provedou zástupci Zachovalého kraje
  • údržbu a renovaci informačních cedulí zajistí zástupci Zachovalého kraje

Nevíme, kdy došlo k Vámi popisované návštěvě unavených turistů na obecním úřadě. Pokud to ale bylo před koncem roku 2021, neprůchodnost stezky byla logickým důsledkem toho, že obecní pracovníci svůj díl práce odvedli – jak uvádíte – až na jaře roku 2022, jako přípravu na obcí organizovaný pochod.

Spolek svou část dohody splnil a dále plní. Obnovili jsme značení v Hájetině (dvakrát, protože stromy s novými značkami byly po několika týdnech opět pokáceny) a stejně jako v uplynulých bezmála dvaceti letech jsme průběžně opravovali a natírali tabule a vyměňovali poškozené texty. Jirka Benda dokončil vyčištění úseku nad Modlíkovem, které pracovníci obce provedli pouze částečně. Kromě toho také každý rok celou stezku pravidelně seče. Spolu s Olgou Duškovou zorganizoval několik brigád v Sedlištích, takže cesta je v tomto úseku zpevněná, oddělená od pastvin a lemovaná novým stromořadím ovocných stromků, bříz a keřů. Nad Číčovické údolí jsme přidali lavičku se jménem zakladatele stezky, pana učitele Bohuslava Hedvika. Letos připravujeme aktualizovaný obsah a novou grafickou podobu všech patnácti textů.

Výrobu čtyř nových tabulí (na výměnu poškozených) jsme v roce 2020 financovali z příspěvku Obce Nadějkov na činnost spolku ZK ve výši 6000 Kč. Tento příspěvek byl vyúčtován bez připomínek, předpokládali jsme tedy, že byl poskytnut a použit v souladu se směrnicí obce. Respektujeme, že nyní tomu tak není a že směrnice neumožňuje spolkům z příspěvku opravovat a udržovat majetek, který obci nepatří (tabule byly v r. 2002 financovány z grantu Nadace VIA, nikoli z rozpočtu obce). Rozhodnutí vyhlásit sbírku jsme vysvětlili jak v jejím textu, tak v témže Hlase Nadějkova, kde vyšel Váš článek: chceme stezce zachovat původní charakter, umožnit veřejnosti, aby obnovu tabulí stezky i další činnost spolku podpořila a využít příspěvek Nadace VIA. Většina lidí to zřejmě bez problémů pochopila, potřebná částka se vybrala za necelý měsíc. Všichni, kdo do sbírky přispěli a ušetřili tak obecnímu rozpočtu více než 40 000 Kč, by si podle našeho názoru zasloužili poděkování i ze strany vedení obce. Velmi nás mrzí, že místo toho jste jejich dobrou vůli a ochotu pomoci arogantně označil za zbytečnou. Pokud obec, jak píšete, chtěla na výrobu tabulí přispět, nic přece nebránilo tomu, aby do sbírky zaslala dar podle svého uvážení.

Valná hromada spolku ZK byla veřejná, v pozvánce bylo doslova uvedeno „Zveme všechny členy spolku i ty, kdo se o jeho činnosti chtějí dozvědět víc nebo ji jakkoli podpořit!“ Jak jste z této jednoduché a srozumitelné věty vyvodil, že „zástupci obce nebyli pozváni“, a proč mezi „zástupce obce“ nepočítáte zastupitele, kteří na valné hromadě byli, není nám jasné. Naším přáním vždy bylo a stále je řešit s vedením obce otázky spojené s údržbou stezky osobně. Proto se také snažíme iniciovat společné schůzky a žádali jsme (bohužel neúspěšně) o pozvání na jednání rady obce, která se tímto tématem zabývají.

Vyjasňovat si stanoviska na stránkách Hlasu Nadějkova považujeme naopak za nešťastné a nevhodné. Obecní zpravodaj má sloužit k informování občanů, nikoli ke zveřejňování Vašich domněnek a subjektivních názorů, jakkoli v soukromí na ně jistě máte právo. Bylo by jistě přínosnější přečíst si v Hlase například to, jak obec naplňuje svůj Strategický plán pro roky 2015-2025. Právě podpora zvyšování prostupnosti krajiny prostřednictvím historických cest je jedním z opatření tohoto plánu, který už v roce 2015 schválilo Vámi vedené zastupitelstvo.

Za spolek Zachovalý kraj: Jiří Benda, Vít Benda, Jan Černý, Olga Černá, Olga Dušková, Kateřina Mikešová, Ivana Rynešová, Pavel Šitner, Eva a Miroslav Špallovi.

Sbírka: nové tabule pro naučnou stezku

Pomozte nám obnovit tabule naučné stezky Nadějkovsko! Opotřebované tabule vyměníme, texty doplníme o aktuální informace, obrázky a QR kódy. Máme truhláře, grafičku, kvalitní podklady pro texty i ochotné ruce k práci na upevnění tabulí. Chybí nám jenom peníze na jejich výrobu. Za pomoci programu „Místo, kde žijeme“ Nadace VIA jsme proto vyhlásili sbírku – najdete ji na tomto odkaze nebo přes QR kód:

Chceme zachovat tradiční vzhled dřevěné desky se stříškou, texty aktualizovat, doplnit fotografiemi, obrázky a QR kódy s odkazy na podrobnější informace a dopřát jim kvalitní grafickou úpravu. Autorkou návrhu na nový vzhled textu je grafička Štěpánka Našincová:

Budeme velmi rádi, když obnovu tabulí finančně podpoříte!

Náklady na výrobu jedné nové tabule, včetně grafické úpravy textu, jsou 2500 Kč. Můžete si „adoptovat“ jednu konkrétní z nich – chcete-li si ji vybrat, seznam jednotlivých zastavení a mapu najdete na stránce Naučná stezka. Do vzkazu k platbě pak napište, o kterou tabuli máte zájem. Přispět samozřejmě můžete i drobnější částkou, každá podpora je vítaná! Potvrzení o daru vám rádi vystavíme.

Vybereme-li více, použijeme peníze na další činnost spolku – péči o cesty a výsadby, vycházky, besedy v Čajovně Na stezce. Větší částka by nám umožnila i vydání brožury o stezce s novými texty. Vybereme-li méně, budeme tabule na stezce vyměňovat postupně.

Projekt byl podpořen z programu Místo, kde žijeme.
Každou korunu, kterou darujete, nám Nadace Via zdvojnásobí až do výše 20 000 Kč!

Propojeni krajinou – Svatováclavská potulka

Myšlenka na svatováclavské potulky vznikla z potřeby nabídnout – jako alternativu k běžným turistickým pochodům – možnost tiché, pozorné a soustředěné chůze krajinou. Společně s Okrašlovacím spolkem bychom také chtěli upozornit na méně známé, opomíjené a postupně obnovované cesty Nadějkovska a každý rok na sv. Václava představit některé z nich.

V letošním roce vás můžeme díky projektu spolku Naplaveno ze Stružince a podpoře z programu programu Kul.turista v regionu, který je organizován a spravován organizací České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028, z.ú. pozvat na cestu, která nabídne nejen vycházku, ale i setkání s uměleckými objekty a akcemi v krajině.


Pojďte s námi být
PROPOJENI KRAJINOU

28. září 2024

V tento den na cestě, která propojí Nadějkov, Větrov, Kaliště a Křenovy dvory uvidíte, uslyšíte a potkáte krajinu jinak. Skrze instalace, drobné performativní akce, texty, setkání
a zvuky nahlídnete na okolí novým způsobem. Do akce se zapojí hudebníci, básníci, sochaři a performeři z blízkého i vzdálenějšího okolí.
Na závěr se setkáme v Čajovně Na stezce s Luďkem Čertíkem – básníkem, hudebníkem, fotografem a jedním z týmu organizátorů Potulné univerzity přírody.

Podrobnosti zveřejníme v září.

Akci pořádají:
Naplaveno
České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028, z.ú. v programu Kul.turista
Zachovalý kraj, z.s.
Okrašlovací spolek pro Nadějkov a okolí

Projekt Propojeni krajinou podporuje obec Nadějkov.


Chtěli byste si cestu, kterou v září půjdeme, projít sami už dnes? Poznat, jakou krajinou povede, zachytit svoje dojmy obrazem nebo slovem a sdílet je s ostatními?
Na stránce Svatováclavská potulka najdete mapu letošní potulky a popis cesty. Má necelých 10 km a je vhodná pro pěší, ne pro cyklisty ani čtyřkolkáře. S kočárkem ji projedete jen tehdy, pokud je terénní a máte dost sil ho tlačit do kopce po hrbolaté cestě. Hospody po cestě – s výjimkou nadějkovské – nejsou, ale na 28. září občerstvení připravíme.

Pokud se chcete podělit o své zážitky nebo jakkoli pomoci s organizací potulky, ozvěte se, prosím, na kontakt [email protected]


Čajovna a vycházka: Cesty Nadějkovska a lavička Josefa & Rudolfa Kepla

S Jirkou Bendou z Hronovy Vesce se 4. května setkáme nad starými mapami, leteckými snímky a vzpomínkami. Kudy cesty vedly, kde se zachovaly, kde ne a proč má smysl je obnovit? Přijďte, zajímají nás vaše vzpomínky, zkušenosti, návrhy! Sejdeme se jako vždy v 17 hodin v nadějkovském kině.

Událost na Facebooku

Odkaz na prezentaci

Před čajovnou se vydáme na cestu z Kaliště ke Starcově Lhotě, kterou před 10 lety obnovil Okrašlovací spolek. Lavičku, která je na ní od loňského podzimu, symbolicky věnujeme lesníkovi Josefu Keplovi a jeho synu Rudolfovi. Sraz je ve 14.30 na náměstí, půjdeme přes Draha a třešňovou alejí k Malejáku, poté po silnici do Kaliště. Pokud se vám nechce jít celou cestu pěšky, můžete využít autobus z Nadějkova do Kaliště (2 zastávky) ve 14.31 a zpět v 16.29. Od zastávky autobusu k lavičce je to asi 15 minut pohodlné chůze.

Událost na Facebooku

Josef Kepl (30. ledna 1846 Lobzy – 12. prosince 1922 Jetřichovice) žil na hájovně u Kaliště a staral se o panské lesy. Kněz a archivář František Teplý, který v Nadějkově působil po roce 1890, na Josefa Kepla vzpomíná takto:

Nadějkov, zapadlý kout v horách, představoval ostrov práce, lásky a spokojenosti: obyvatelé až na chatrné výjimky šli spolehlivou cestou své inteligence, v níž měl slovo i lesní Kepl
v Borovičku, praktický pokrokovec ve všem. (…) Láska Keplova, opravdu nádherné lesy mezi Businy, Chlístovem a Větrovem – hrály krásou účelně pěstovaného polesí, zachovaly si znamenitý porost kládový i tyčkový. Lesní měl i volnější ruku proto, že jeho ušlechtilá žena, kdysi společnice či komorná hraběnčina – jako dcera sládka v nadějkovském, nyní již zrušeném pivovaře – věděla mnoho z alotrií této šlechtické nezbednice a mohla se v jejich sporech státi nebezpečnou svědkyní. (…)
 Otec Kepl mne zaučoval v lesnictví: jak se připravuje a sází kultura, jak se pozná dobře zralé nebo červivé dřevo, jak se měří nastojatě, poražené atd. (…) Kepl se stromy cítil, dýchal, žil. Často usedal, poslouchaje jejich řeč v korunách, šum listí… Mnoho tajů přírody mi vysvětlil, i učeně, neboť měl slušnou knihovnu, v ní různé přírodopisy a Brehmův život zvířat etc. (Pouť mého života)

Josefův syn Rudolf Kepl (21. února 1876 na hájovně u Kaliště – 15. července 1958 v Paříži) byl významným členem československého zahraničního odboje za 1. světové války. Většinu života prožil ve Francii, udržoval a rozvíjel českofrancouzské vztahy.

Rudolf Kepl, konec 30. let 20. století

Vystudoval gymnázium v Táboře a romanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze. Spolužák Viktora Dyka a Hanuše Jelínka. Nejprve působil jako pedagog na reálce v Praze (1899-1904) a v Hradci Králové. V r. 1908 odjel do Paříže jako dopisovatel Národních listů. – Okamžitě se zapojil do aktivit francouzsko-slovanského sdružení založeného při pařížské Sorbonně Arnoštem Denisem. Organizátor protihabsburského odboje za samostatné Československo, člen výboru České kolonie a výboru válečných dobrovolníků ve Francii. Redaktor a tajemník redakce čtrnáctideníku La Nation Tchèque. Po vzniku samostatného Československa pracoval na ministerstvu zahraničních věcí a na čs. velvyslanectví v Paříži. Poté působil v Československé tiskové kanceláři v Ženevě a jako ředitel tiskové služby Ministerstva zahraničních věcí v Praze. Na konci r. 1937 odešel do penze a žil v Jetřichovicích na Sedlecku. V květnu 1938 se vrátil do Paříže, v r. 1940 ředitel kanceláře České státní rady v Londýně. V l. 1945-1948 kulturní atašé čs. velvyslanectví v Paříži. – Otec divadelního režiséra Milana Kepla a děd profesora a významného politologa Gillese Kepela.

Podrobný životopis Rudolfa Kepla a související literatura

Podpora Dne proti úložišti

Valná hromada spolku, která se konala dne 6. dubna, schválila podporu letošního Dne proti úložišti. Obce a spolky z lokalit, kterým vybudování úložiště bezprostředně hrozí, jej připravují na sobotu 20, dubna.

Již osmý ročník protestu má připomenout nesplněné sliby politiků o posílení práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti, rizika spojená s nesmyslným urychlením programu hledání úložiště a také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé zavezení problémových odpadů pod zem. S tímto stavem se pořádající rozhodně nehodlají smířit a proto také již více než rok vzdorují snaze Správy úložišť radioaktivních odpadů o povolení geologických průzkumných prací.

Program na Den proti úložišti připravily lokality Březový potok,  Janoch,  HorkaHrádek, přehled všech akcí přináší web Nechceme úložiště.

Podporu Dne proti úložišti schválilo už dne 21. března zastupitelstvo obce Nadějkov, a to 12 hlasy ze 14 přítomných (hlasování se zdržel pan starosta Arnošt Novák a zastupitel Radek Seidl, který byl připojen na dálku a neslyšel proto dobře diskusi). Zastupitelstvo přijalo toto usnesení: Obec Nadějkov podporuje úsilí obyvatel z dotčených lokalit o rovnoprávné postaveníobcí při jednání o umístění hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů a aktivity spojené s Dnem proti úložišti.

K podpoře Dne proti úložišti se dále připojil spolek Stop sečení srnčat na Nadějkovsku a spolek Naplaveno ze Stružince na Jistebnicku, který je – stejně jako Zachovalý kraj a obec Nadějkov – členem-podporovatelem Platformy proti úložišti.

Valná hromada

spolku Zachovalý kraj, která se konala 6. dubna 2024 v 19 hodin v nadějkovském kině

1. schválila výroční zprávu za rok 2023 vč. vyúčtování; zpráva je zveřejněná na webu spolku na stránce Dokumenty

2. zvolila na období do příští valné hromady za předsedkyni spolku Olgu Černou

3. přijala čtyři nové členy

4. k další činnosti spolku ZK se dohodla na následujícím:

  • podpora Dne proti úložišti
    Den proti úložišti dále podporuje Obec Nadějkov, spolek Stop sečení srnčat na Nadějkovsku a spolek Naplaveno ze Stružince
  • naučná stezka
    Po 22 letech od vzniku stezky by bylo dobré vyměnit cedule a aktualizovat texty. Návrh Obce Nadějkov, že nové cedule zaplatí (a tím přejdou do jejího vlastnictví), nevyužijeme. Peníze zkusíme vybrat přes sbírku na Darujme.cz, využijeme možnost založit ji přes Nadaci VIA, která výtěžek může zdvojnásobit (až do výše 20 tis. Kč).
    Vzhled cedulí by se neměl zásadně měnit, jen by měly být bez „rantlu“, stejně jako na rodinné stezce. Výrobu cedulí může zajistit truhlář Jindra Částka z Kvasejovic, cena jedné je 1900 Kč + cca 300 Kč na vytištění a zalaminování dvou A3 (černobíle). Grafickou úpravu bychom svěřili grafičce Štěpánce Našincové, která je autorkou ilustrací současných tabulí.
  • cesty a výsadby
    Obec Nadějkov se chystá dokončit cestu na Čambulu (vč. výsadby) a zprůchodnit cestu z Hubova na Nepřejov, výsadby u této cesty by svěřila spolku ZK a Okrašlovacímu spolku. Počkáme, jak dopadne domluva obce s panem Fukou, který plánuje výsadbu na navazujícím svém pozemku.
    Proti zprůchodnění cesty od mlýna Slabov (Vachovi) k jihu, ke kříži u silnice z Pohoří na Brtec, obec v zásadě nic nemá, ale chce vědět podrobnosti (co zaměřit, jestli jsou potřeba úpravy terénu). Výsadby by byly možné na pozemku, který patří Hájkům.
  • lavičky a cedulky
    na lavičku na kalištťské cestě přidáme 4. května (před čajovnou) cedulku se jmény Josefa Kepla a Rudolfa Kepla
    necháme vyrobit ještě cedulku se jménem folkloristy Štěpána Dvořáka z Micáskova mlýna, umístění lavičky by bylo možné na pdpočívadle u silnice u odbočky na Vratišov, pravděpodobně je potřeba souhlas obce a silničářů
    obě cedulky zaplatí spolek (celkem 3000 Kč), protože Keplovy potřebujeme včas
    lavičky z kostelních trámů by bylo dobré upravit tak, aby se o ně člověk tolik neumazal
  • svatováclavská potulka
    podzimní alternativa k jarnímu pochodu obce po naučné stezce; cílem je ukázat cesty, které obnovil Okrašlovací spolek (kališťská, přes Draha) a méně používané cesty, poskytnout možnost v klidu vnímat krajinu okolo; na cestě mohou být malá překvapení
    v sobotu 28. září, asi 9,5 km (Nadějkov-Větrov-les -Kaliště-kališťská cesta-rybník Zeman-Křenovy Dvory-Boučí-Homole-Draha-Nadějkov), dá se projít za 3 hodiny
    v příštím roce může vést jinudy, po dalších zapomenutých cestách (třeba po mlýnské cestě)
  • čajovny
    na 4. května chystá Jirka Benda besedu o nadějkovských cestách, další čajovny budou po prázdninách
  • drobné památky (křížky, kapličky)
    Máme zmapované a zdokumentované informačními fotografiemi, pokud bychom měli vydat brožurku (jako Jistebnice), potřebujeme ještě kvalitní fotky (Ivana Rynešová, Honza Černý) a kvalitní skeny kreseb Jirky Vocílky.

Valná hromada

Na besedu v Čajovně Na stezce v sobotu 6. dubna naváže v 19 hodin valná hromada spolku Zachovalý kraj. Zveme všechny členy spolku i ty, kdo se o jeho činnosti chtějí dozvědět víc nebo ji jakkoli podpořit!

Program:

  1. schválení výroční zprávy a vyúčtování
  2. volba statutárního zástupce
  3. přijímání nových členů
  4. plány na rok 2024, diskuse

Bližší informace:

K bodu 1.: Návrh výroční zprávy

K bodu 3.: Pokud se chcete stát členem nebo příznivcem spolku Zachovalý kraj, vyplňte, prosím, tento formulář.

Jaký je rozdíl mezi členem a příznivcem spolku?

  • člen spolku: dostává informace k činnosti spolku, může se k jeho činnosti vyjadřovat, nahlížet do listin, účastnit se valné hromady a hlasovat na ní; členství je podmíněno zaplacením členského příspěvku 50 Kč ročně a souhlasem valné hromady
  • příznivec spolku: dostává informace k činnosti spolku, může se k jeho činnosti vyjadřovat, nahlížet do listin a účastnit se valné hromady

K bodu 4.: Čemu se letos chceme věnovat?

  • vyjádření podpory obcím a obyvatelům lokalit, vytipovaných pro hlubinné úložiště (alespoň slovní podpora Dne proti úložišti dne 20. dubna)
  • údržba naučné stezky, výměna cedulí a aktualizace textů (podle finančních možností spolku)
  • společně s Okrašlovacím spolkem: obnova cest a výsadby (na základě domluvy s Obcí Nadějkov)
  • cedulky: lavička Josefa Kepla a Rudolfa Kepla, lavička folkloristy Štěpána Dvořáka
  • Svatováclavská potulka – vycházka po obnovených cestách 28. září
  • besedy v Čajovně Na stezce
  • dokumentace drobných sakrálních památek pro chystanou brožurku (hledáme fotografy!)

Čajovna: putování za polárním kruhem

V sobotu 6. dubna se můžeme těšit na vyprávění fotografky Hanky Bendové. O své přednášce s názvem Kungsleden – putování za polárním kruhem říká:

„Vydejte se se mnou na bezmála 500 km dlouhou stezku severním Švédskem. Vezmu vás do míst, kam nevedou silnice a nesahá mobilní signál. Tam, kde už jen polární lišky dávají dobrou noc. Co všecko se dá na takové cestě zažít? Jak jsem ji sama jen s krosnou na zádech vůbec přežila? A jak dopadl můj výstup na tamní nejvyšší horu?
Přijďte si to vše poslechnout a prohlédnout na fotkách na mé nové cestovatelské přednášce. Zažijte se mnou tohle dobrodružství i vy!“

Na čajovnu naváže valná hromada spolku Zachovalý kraj, která začne asi v 19 hodin.

Událost na Facebooku


Další program čajovny

Úložiště: nový zákon a žádosti o průzkumná území

Základní informaci o hlubinném úložišti najdete na stránce Úložiště RAO. V tomto textu shrnujeme aktualní dění za poslední rok.

Hlavním tématem roku 2023 byl připravovaný zákon o hlubinném úložišti a plánované zahájení geologických průzkumů v lokalitách Březový potok (na Plzeňsku), Janoch (u Temelína), Horka a Hrádek (na Vysočině). Současně probíhají jednání o výstavbě dalších bloků jaderných elektráren, která by vedla k nárůstu množství radioaktivního odpadu.

Zástupci dotčených lokalit usilovali o to, aby v zákoně o úložišti byla posílena pozice obcí v procesu spolurozhodování. Platforma proti hlubinnému úložišti poslala v lednu roku 2023 premiérovi Petrovi Fialovi a všem ministryním a ministrům jeho vlády otevřený dopis s tímto požadavkem, starostové se setkali s ministrem průmyslu Josefem Síkelou, který jim slíbil, že do zákona prosadí alespoň spolurozhodující roli obou komor Parlamentu.

V únoru Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) bez ohledu na to, že zákon nebyl zatím schválen, požádala Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů v lokalitách Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch. Finální lokalitu chce SÚRAO vybrat už v roce 2028, ačkoli původně se tak mělo stát až po roce 2030. Tento spěch může ohrožovat budoucnost obyvatel dotčených obcí. Na klíčové geologické práce plánované původně na sedm let zbude sotva poloviční čas. Není připravena metodika výběru, ani nejsou stanoveny minimální požadavky na informace, bez jejichž zjištění nebude možné výběr místa pro úložiště uzavřít. Obce nemají k dispozici projekty geologických prací. Některé z obcí se proti tomuto postupu odvolaly.

Den proti úložišti, který se konal 15. dubna v lokalitách Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch, připomněl, jak velký vliv na lokality případná stavba bude mít a jak nedostatečná jsou práva dotřených obcí. Mnoho občanů netušilo, že výstavba se nedotkne jen obcí jmenovaných v oficiálních dokumentech, ale i okolních, které nikdy nebudou moci reagovat a nikdy se na ně nedostane i s případnými nejasnými kompenzacemi.

V květnu přesto zákon o úložišti prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, aniž by byly jakkoli zohledněny pozměňovací návrhy na posílení role obcí.

V červnu se k Platformě proti úložišti připojily další čtyři obce. Celkový počet jejích členů je dnes 55 (38 obcí a 17 spolků).

V listopadu Poslanecká sněmovna schválila zákon o úložišti ve znění, které je pro obce zklamáním. Poslanci odmítli jak návrhy na posílení postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, tak návrh na spolurozhodující roli Parlamentu, kterou starostům osobně slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela. O umístění úložiště by tak rozhodovala jen vláda. Senátoři v prosinci vrátili zákon zpět do Poslanecké sněmovny s tím, že spolurozhodující roli obou komor Parlamentu chtějí do zákona vrátit.

V únoru roku 2024 však Poslanecká sněmovna přehlasovala Senát, zákon schválila v původním znění a následně ho podepsal prezident. V platnost by měl vstoupit od 1. července 2024.

Odkazy:

Čajovna: plavba do Antarktidy s Ivo Kramolišem a Radkem Pavlíčkem

V sobotu 2. března nám Ivo Kramoliš a Radek Pavlíček budou vyprávět o expedici do Antarktidy na 113 let staré plachetnici BARK EUROPA.

Beseda se koná jako vždy v nadějkovském kině a začíná v 17 hodin.

Cestovatelé Radek Pavlíček (1972) a Ivo Kramoliš (1972) spolu vyjíždí nepravidelně na dobrodružné cesty už přes 20 let. Byli v Africe, v Jižní Americe, či na Velikonočních ostrovech. Radek sám procestoval mnohem více divokých koutů planety. 

Po dlouhých přípravách si letos splnili sen a podnikli cestu na poslední kontinent, na kterém ještě nestáli, do Antarktidy. Nehledali jednoduchou cestu velkou výletní lodí, ale aktivně se zapojili jako tréninková posádka do práce na palubě Bark Europa (World wanderer), plachetnice staré 113 let.

Budou popisovat přípravy na cestu, plavbu nejbouřlivější částí světových oceánů Drakeovým průlivem, ale taky samotnou loď a život na ní; faunu a krásu  ledového kontinentu Antarktidy. Popíší nám, na jaké stopy krajanů na kontinentu narazili.

Událost na Facebooku