Správa úložišť plánuje z devíti současných lokalit vybrat čtyři, na kterých by chtěla pokračovat v průzkumech, ostatní by měly zůstat jako „záložní“. Rozhodnutí o tom, na které lokality „černý Petr“ vyjde, by mělo padnout už na počátku roku 2019 – v polovině prosince 2018 SÚRAO předložila návrh na jejich výběr Radě SÚRAO.
podrobnosti >>>

Výběr lokalit však od začátku probíhá zmatečným způsobem, který kritizují i zahraniční experti:
– nejsou stanovena kriteria, která by měla vhodná lokalita splňovat
– na každé z lokalit proběhly průzkumy v rozdílném rozsahu, což neumožňuje jejich porovnání
– data z průzkumů byla navíc získána nelegálně: na šesti lokalitách (včetně Magdaleny) soud po žalobě, kterou podaly obce a spolky, zrušil průzkumné území
– i po zrušení průzkumných území a (údajném) shromáždění dostatečného množství dat, potřebných k rozhodnutí o vhodnosti/nevhodnosti lokality, se SÚRAO snaží v průzkumech na lokalitách pokračovat, někde dokonce bez souhlasu majitelů pozemků
– obce nedostaly výsledky průzkumů, ačkoli jim to SÚRAO mnohokrát slíbila
podrobnosti >>>

Z těchto důvodů obce a spolky, sdružené v Platformě proti úložišti, požádaly ministryni průmyslu Martu Novákovou, aby odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka a zasadila se o zásadní přehodnocení práce Správy úložišť a jejího přístupu k místním samosprávám a občanům.
podrobnosti >>>

Úsilí obcí a spolků podpořili v prosinci i senátoři: senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jednomyslně přijal usnesení, ve kterém konstatoval, že „proces přípravy a vyhodnocování lokalit vhodných pro další průzkumy možného budoucího úložiště neprobíhá v účinném dialogu s dotčenými obcemi a transparentně“. Požádal SÚRAO o zásadní změnu v přístupu k dotčeným obcím a veřejnosti a Ministerstvo průmyslu a obchodu o předložení zvláštního zákona, který zajistí respektování zájmů obcí dotčených přípravou úložiště. Rovněž vyzval vládu, aby zvážila „smysluplnost a efektivitu pokračování  geologických průzkumů v současné situaci odporu obcí“.
podrobnosti >>>

<<<zpět na úvod

V sobotu 21. dubna 2018 lidé v lokalitách už počtvrté společně protestovali proti způsobu, jakým stát vybírá místo pro úložiště radioaktivních odpadů. Celkem se akcí zúčastnilo asi 1650 lidí.

U nás se Den proti úložišti začal v Makově „jadrným“ piknikem na návsi pod sakurou. Pro děti byla připravena soutěž v kreslení křídou na chodník O nejkrásnější Živý strom, pro dospělé interaktivní soutěž Co (ne)víte o úložišti?, pro všechny opékání buřtů a spálení Urany. Po pěším pochodu do Padařova pog¨kračoval program promítáním filmu Síla změny (http://powertochange-film.com/) a besedou o energetice i aktuální situaci kolem úložiště. Na besedu přijel sekretář Platformy proti úložišti Edvard Sequens z českobudějovického sdružení Calla.

Akci pořádaly osadní výbory Makov a Padařov za podpory Města Jistebnice, obcí Božetice a Nadějkov a spolku Zachovalý kraj, přišlo asi 80 lidí.

Ke stažení:
Plakát

Odkazy:
Zprávy o akci přinesl Táborský deník a týdeník Táborsko.
Přehled akcí na ostatních lokalitách najdete na stránkách Nechceme úložiště a Platforma proti úložišti.

<<<zpět na úvod

V roce 2015 požádala Správa úložišť radioaktivního odpadu o stanovení průzkumného území na všech lokalitách, včetně naší Magdaleny. Ministerstvo životního prostředí žádosti vyhovělo, ale obce a spolek Zachovalý kraj se společně proti tomuto rozhodnutí podaly žalobu. Žaloba neměla odkladný účinek, takže průzkum v lokalitě v roce 2016 začal. SÚRAO ho nedokázala provést v plánovaném rozsahu a podala proto začátkem roku 2017 podala žádost o jeho prodloužení o další dva roky. MŽP ji neschválilo, takže SÚRAO práce, které od roku 2017 v lokalitách provádí, označuje za „výzkum“. Koncem roku však požádala o zpětné prodloužení povolení k průzkumům na čtyřech lokalitách. MŽP tentokrát žádosti vyhovělo, ale protože obce a spolky (u nás Zachovalý kraj) podaly proti tomuto rozhodnutí právní rozklad, SÚRAO nakonec vzala všechny svoje žádosti zpět.

Po téměř třech letech soud 26. 3. 2018 rozhodl, že i v roce 2015 měli pravdu občané, kteří s průzkumem nesouhlasili. Hlavními důvody rozhodnutí bylo to, že MŽP nepřihlédlo k jednoznačnými výsledkům místních referend, nezvážilo vlivy budoucího hlubinného úložiště na životní prostředí, nezabývalo se efektivitou vynakládání státních prostředků na vyhledání lokality a neposoudilo jiné možnosti řešení problému s radioaktivním odpadem.

Znamená to, že veškerá data, která SÚRAO v průzkumech shromáždila, získala de facto nelegálně.

Podrobnosti najdete také na stránkách Platformy proti úložišti.

<<<zpět na úvod