Začátek letošních čajoven je trochu netradiční. Na Svatováclavskou potulku navazuje 28. září od 18 hodin setkání s básníky a poutníky Luďkem Čertíkem a Tomášem Míkou. Budeme mluvit o chůzi krajinou, o tom, co cestou potkáváme, slyšíme, cítíme…
Projekt uzavře 20. října divadelní zážitek „Při chůzi“ Aleny Skálové (Missing Page Theatre), také v Čajovně Na stezce. Proběhne dvakrát za sebou, od 15.30 a 16.30 v bývalém nadějkovském kině; můžete si vybrat čas, který vám lépe vyhovuje. Představení je vhodné pro děti od 8 let s rodiči a pro dospělé a jeho kapacita je omezená na 15 lidí. Svoje místo si můžete rezervovat na mailu olga.nadejkov(zavináč)gmail.com nebo přes sms na číslo 737 166 733.
Od listopadu se vracíme k pravidelné době a čajovny budou vždy první sobotu v měsíci od 17 hodin. Ve dnech 2. listopadu a 7. prosince se sejdeme s Jindrou Částkou a podíváme se s ním do Ekvádoru. Současně můžeme Jindrovi poděkovat za tabule, které vyrobil pro naučnou stezku – je totiž nejen cestovatel, přírodovědec a výborný učitel, ale i truhlář.
Podrobnosti k programu najdete na stránce Bude v Čajovně.
Zveme vás na vycházku po méně známých a obnovených cestách Nadějkovska, krajinou přírodního parku Jistebnická vrchovina. V tento den uvidíte, uslyšíte a potkáte krajinu jinak – skrze instalace, performativní akce, texty a setkání.
Kdy: sobota 28. září 2024 od 8 hodin si můžete vyzvednout mapu a vydat se na cestu v 18 hodin zakončíme potulku setkáním s básníkem, hudebníkem a poutníkem Luďkem Čertíkem v nadějkovské Čajovně Na stezce (bývalé kino)
Na cestě potkáte drobná překvapení – obrazy, objekty, hudbu, zvuky, básně… Místa, kde na vás čekají, jsou vyznačena v tištěné mapě. Některé z objektů zůstanou na místě až do neděle 20. října nebo trvale. V neděli 20. října projekt uzavřeme divadlením zážitkem Při chůzi, který uvede Missing Pages Theatre Aleny Skálové také v Čajovně Na stezce.
Mapy: tištěná mapa: kino Nadějkov, osadní domek Kaliště odkaz na mapu (na mapy.cz)
Popis trasy: z Nadějkova po silnici směrem na Chyšky ke křížku (350 m), odtud po polní cestě na Větrov a lesem do Kaliště. Z Kaliště po obnovené cestě přes pastviny na silničku směrem na Pohořelici, poté po hrázi rybníka Zeman, stromořadím lip a po úvozové cestě do Křenových Dvorů. Odtud po silničce na silnici Starcova Lhota – Nadějkov, po ní asi 100 m doprava až k odbočce žluté turistické značky. Po žluté směrem na Nadějkov okolo statku Boučí, ke kříži na kopci Homole. Odtud po obnovené cestě přes Draha do Nadějkova.
Trasa není bezbariérová, vede převážně po polních a lesních cestách a je vhodná pro pěší. Při dobré fyzické kondici a toleranci k nepohodlí ji můžete projet i na kole nebo s terénním kočárkem. Psy, prosím, mějte na vodítku.
Možnost občerstvení: Občerstvení je v místě omezené, vezměte si s sebou svačinu a něco na společný stůl! Hostinec U Jandů Nadějkov: od 12 hodin osadní domek Kaliště (samoobsluha): 10-16 hodin
Autobusy: linka 454 Tábor-Sedlčany a zpět
odjezdy z Tábora do Nadějkova (nástupiště 19): 7.25, 9.50, 13.50, 15.50 odjezdy zpět z Nadějkova do Tábora: 12.42, 16.32, 19.52 cesta trvá necelých 40 minut, podrobnosti v odkazech u časů odjezdu
odjezdy ze Sedlčan do Nadějkova: 9.05, 12.05, 15.55 odjezdy zpět z Nadějkova do Sedlčan: 10.26, 14.31, 16.26 autobus staví v Kališti, tj. asi v polovině trasy potulky (2 zastávky a 3 minuty od Nadějkova) cesta trvá necelých 40 minut, podrobnosti v odkazech u časů odjezdu
Partneři a spolupracovníci: (v abecedním pořadí) rodina Černých Luděk Čertík Helena Dušková Olga Dušková Karolína a Luboš Fendrychovi Eliška Hanuš Magdalena a Štěpán Hejzlarovi Katanari Markéta Kudláčová Tereza Lišková Tomáš Míka Marie Míková Štěpánka Našincová Vanda Pincová Jakub Plachý Zdeněk Ryneš Matěj Řízek Krystyna Skalická Alena Skálová Hana Sommerová Vendula Sosnovcová Dagmar Urbánková Eva Volfová ZUŠ Sedlec-Prčice
Děkujeme za podporu: Obec Nadějkov Osadní výbor Kaliště Šlechtitelská stanice Větrov Ing. Jiří Benda a Statek Na Hronovce Ivana Rynešová s rodinou Hostinec u Jandů Nadějkov Jana Dvořáková – Unispol, Nadějkov
Další informace: Olga Černá, tel. 737 166 733, Karolína Fendrychová, tel. 739 175 869
S Jirkou Bendou z Hronovy Vesce se 4. května setkáme nad starými mapami, leteckými snímky a vzpomínkami. Kudy cesty vedly, kde se zachovaly, kde ne a proč má smysl je obnovit? Přijďte, zajímají nás vaše vzpomínky, zkušenosti, návrhy! Sejdeme se jako vždy v 17 hodin v nadějkovském kině.
Před čajovnou se vydáme na cestu z Kaliště ke Starcově Lhotě, kterou před 10 lety obnovil Okrašlovací spolek. Lavičku, která je na ní od loňského podzimu, symbolicky věnujeme lesníkovi Josefu Keplovi a jeho synu Rudolfovi. Sraz je ve 14.30 na náměstí, půjdeme přes Draha a třešňovou alejí k Malejáku, poté po silnici do Kaliště. Pokud se vám nechce jít celou cestu pěšky, můžete využít autobus z Nadějkova do Kaliště (2 zastávky) ve 14.31 a zpět v 16.29. Od zastávky autobusu k lavičce je to asi 15 minut pohodlné chůze.
Josef Kepl (30. ledna 1846 Lobzy – 12. prosince 1922 Jetřichovice) žil na hájovně u Kaliště a staral se o panské lesy. Kněz a archivář František Teplý, který v Nadějkově působil po roce 1890, na Josefa Kepla vzpomíná takto:
Nadějkov, zapadlý kout v horách, představoval ostrov práce, lásky a spokojenosti: obyvatelé až na chatrné výjimky šli spolehlivou cestou své inteligence, v níž měl slovo i lesní Kepl v Borovičku, praktický pokrokovec ve všem. (…) Láska Keplova, opravdu nádherné lesy mezi Businy, Chlístovem a Větrovem – hrály krásou účelně pěstovaného polesí, zachovaly si znamenitý porost kládový i tyčkový. Lesní měl i volnější ruku proto, že jeho ušlechtilá žena, kdysi společnice či komorná hraběnčina – jako dcera sládka v nadějkovském, nyní již zrušeném pivovaře – věděla mnoho z alotrií této šlechtické nezbednice a mohla se v jejich sporech státi nebezpečnou svědkyní. (…) Otec Kepl mne zaučoval v lesnictví: jak se připravuje a sází kultura, jak se pozná dobře zralé nebo červivé dřevo, jak se měří nastojatě, poražené atd. (…) Kepl se stromy cítil, dýchal, žil. Často usedal, poslouchaje jejich řeč v korunách, šum listí… Mnoho tajů přírody mi vysvětlil, i učeně, neboť měl slušnou knihovnu, v ní různé přírodopisy a Brehmův život zvířat etc. (Pouť mého života)
Josefův syn Rudolf Kepl (21. února 1876 na hájovně u Kaliště – 15. července 1958 v Paříži) byl významným členem československého zahraničního odboje za 1. světové války. Většinu života prožil ve Francii, udržoval a rozvíjel českofrancouzské vztahy.
Rudolf Kepl, konec 30. let 20. století
Vystudoval gymnázium v Táboře a romanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze. Spolužák Viktora Dyka a Hanuše Jelínka. Nejprve působil jako pedagog na reálce v Praze (1899-1904) a v Hradci Králové. V r. 1908 odjel do Paříže jako dopisovatel Národních listů. – Okamžitě se zapojil do aktivit francouzsko-slovanského sdružení založeného při pařížské Sorbonně Arnoštem Denisem. Organizátor protihabsburského odboje za samostatné Československo, člen výboru České kolonie a výboru válečných dobrovolníků ve Francii. Redaktor a tajemník redakce čtrnáctideníku La Nation Tchèque. Po vzniku samostatného Československa pracoval na ministerstvu zahraničních věcí a na čs. velvyslanectví v Paříži. Poté působil v Československé tiskové kanceláři v Ženevě a jako ředitel tiskové služby Ministerstva zahraničních věcí v Praze. Na konci r. 1937 odešel do penze a žil v Jetřichovicích na Sedlecku. V květnu 1938 se vrátil do Paříže, v r. 1940 ředitel kanceláře České státní rady v Londýně. V l. 1945-1948 kulturní atašé čs. velvyslanectví v Paříži. – Otec divadelního režiséra Milana Kepla a děd profesora a významného politologa Gillese Kepela.
V sobotu 6. dubna se můžeme těšit na vyprávění fotografky Hanky Bendové. O své přednášce s názvem Kungsleden – putování za polárním kruhem říká:
„Vydejte se se mnou na bezmála 500 km dlouhou stezku severním Švédskem. Vezmu vás do míst, kam nevedou silnice a nesahá mobilní signál. Tam, kde už jen polární lišky dávají dobrou noc. Co všecko se dá na takové cestě zažít? Jak jsem ji sama jen s krosnou na zádech vůbec přežila? A jak dopadl můj výstup na tamní nejvyšší horu? Přijďte si to vše poslechnout a prohlédnout na fotkách na mé nové cestovatelské přednášce. Zažijte se mnou tohle dobrodružství i vy!“
Na čajovnu naváže valná hromada spolku Zachovalý kraj, která začne asi v 19 hodin.
V sobotu 2. března nám Ivo Kramoliš a Radek Pavlíček budou vyprávět o expedici do Antarktidy na 113 let staré plachetnici BARK EUROPA.
Beseda se koná jako vždy v nadějkovském kině a začíná v 17 hodin.
Cestovatelé Radek Pavlíček (1972) a Ivo Kramoliš (1972) spolu vyjíždí nepravidelně na dobrodružné cesty už přes 20 let. Byli v Africe, v Jižní Americe, či na Velikonočních ostrovech. Radek sám procestoval mnohem více divokých koutů planety.
Po dlouhých přípravách si letos splnili sen a podnikli cestu na poslední kontinent, na kterém ještě nestáli, do Antarktidy. Nehledali jednoduchou cestu velkou výletní lodí, ale aktivně se zapojili jako tréninková posádka do práce na palubě Bark Europa (World wanderer), plachetnice staré 113 let.
Budou popisovat přípravy na cestu, plavbu nejbouřlivější částí světových oceánů Drakeovým průlivem, ale taky samotnou loď a život na ní; faunu a krásu ledového kontinentu Antarktidy. Popíší nám, na jaké stopy krajanů na kontinentu narazili.
V sobotu 3. února se v Čajovně Na stezce setkáme s redaktorem Českého rozhlasu Janem Kopřivou a zvonařem Michalem Votrubou. Seznámí nás s historii a technologii výroby zvonů a představí nejzajímavější zvony, se kterými se můžeme nejen v rámci českobudějovické diecéze setkat.
Co se skrývá pod názvem Krajina jako kronika i zrcadlo? Každá společnost přeměňuje krajinu, kterou obývá, a zanechává v ní své stopy. Když se díváme pozorně, uvidíme v krajině otisk života minulých generací i toho, jak k ní přistupujeme dnes. Ale umíme se pozorně dívat? Umíme s pamětí a možnostmi krajiny dobře pracovat? Architektka Magda Smetanová bude na lednové besedě v Čajovně Na stezce mluvit o plánování krajiny. Dozvíme se, jak probíhá vytváření územní studie a proč je důležitým podkladem územního plánování. Beseda bude jako vždy první sobotu, 6. ledna od 17 hodin v nadějkovském kině.
Magda je členkou České asociace pro krajinářskou architekturu (ČAKA; sekce SZKT) a spolku Město přátelské k dětem. Vystudovala fakultu zahradní a krajinářské architektury na ČZU v Praze, v rámci studia pak semestr na univerzitě University of Applied Sciences (HAMK) ve Finsku. Pracuje v ateliéru IN SITE.
Lima a moře plné lachtanů. Nejvýše položené město Cuzco s památkami z dob Inků i kolonizátorů. Šamanský rituál v amazonském pralese, duhová hora Palcoyo a plovoucí ostrovy na jezeře Titicaca. Den v Machu Picchu bez turistů a týdenní trek okolo posvátné hory Ausangate (6384 mnm). Camino Inka a každodenní setkání s Peruánci, kteří tvrdě pracují, rádi slaví a skoro pořád se smějí.
V první čajovně letošní sezóny, v sobotu 7. října, jsme se do kina téměř nevešli. Vyprávění Pavly a Michala Nýdrle o tom, jak si splnili sen a vydali se s dětmi na plavbu kolem světa, přilákalo přes šedesát návštěvníků.
Příští téma je neméně zajímavé – Pavla a Michal budou mluvit o tom, jak připravovali a vedli prezidentskou kampaň generála Petra Pavla. A možná přijde i Markéta Řeháková… Abychom se určitě vešli, sejdeme se raději na sále Hostince U Jandů. Termín se nemění, čajovna bude tradičně první listopadovou sobotu, 4. 11. od 17 hodin.
Přes prázdniny a v září má čajovna přestávku. Na říjen a listopad připravujeme dvě setkání s Pavlou a Michalem Nýdrle, v prosinci se se můžeme těšit na vyprávění Tomáše Průši, který na jaře procestoval Peru. Besedy budou jako vždy v nadějkovském kině, první sobotu v měsíci od 17 hodin.
7. října Pavla a Michal Nýdrle: Rodinná plavba kolem světa
Jak se celoživotní sen obeplout zeměkouli s rodinou může stát katastrofou a bojem o život. Aneb vše zlé může být k něčemu dobré.
4. listopadu Pavla a Michal Nýdrle: Vyšší princip
Jak jsme připravovali a vedli prezidentskou kampaň generála Petra Pavla, aneb společné hodnoty stmelují občanskou společnost.
