V sobotu 5. dubna se (pokud počasí dovolí) vydáme z Nadějkova na vycházku k Micáskovu mlýnu u Modlíkova. Novou lavičku poblíž odbočky na Vratišov věnujeme dalšímu významnému občanu Nadějkova – folkloristovi Štěpánu Dvořákovi, který ze mlýna pocházel. Vycházíme ve 14 hodin, půjdeme přes Hronovu Vesec, Vysoká draha a Modlíkov. Událost na Facebooku
Na vycházku naváže přednáška v Čajovně Na stezce. Mgr. Jana Kouba, etnograf Prácheňského muzea v Písku, nás seznámí se životem a významem Štěpána Dvořáka. Začátek je v 17 hodin. Událost na Facebooku
Štěpán Dvořák se narodil se 7. srpna 1867 na Micáskově mlýně u Modlíkova. Stal se učitelem, na měšťanské škole v Milevsku vyučoval od roku 1899 češtinu, dějepis a zeměpis. Jeho zdraví narušila nemoc, která ho donutila roku 1922 odejít do penze. Zemřel o rok později, 9. září 1923. Pochován je v Jistebnici. Věnoval se dokumentaci lidových zvyků, o nichž si čtenáři mohli přečíst v jeho článcích v časopisech Zlatá Praha, Veselé chvíle v životě lidu českého a zejména v Českém lidu, který redigoval Čeněk Zíbrt. Dvořákova fotodokumentace byla vedle časopiseckých textů využívána i v publikacích Čeňka Zíbrta. Výborný byl i v loutkářské činnosti. Sám si loutky vyřezával a hrával s nimi dětem divadlo. Část jeho loutek je uložena v milevském muzeu. Více informací: Štěpán Dvořák
Vycházku a setkání v Čajovně Na stezce pořádáme za podpory Nadace VIA.
Čajovna 1. března byla věnovaná problematice záchran srnčat při senosečích. Simona a Pavel Šitnerovi přiblížili návštěvníkům detaily spojení moderní technologie a dobrovolnického úsilí při ochraně přírody na Nadějkovsku. Dozvěděli jsme se, proč a v jakém množství dochází k usmrcování (nejen) srnčí zvěře při zemědělských pracích a jak tomu lze efektivně zabraňovat, pokud je k tomu vůle.
Spolek „Stop sečení srnčat“ hledá dobrovolníky pro letošní sezónu, na věku ani fyzické kondici nezáleží. Zapojit se může skutečně úplně každý, kdo souzní s myšlenkou, že každý život má smysl. Kontaktovat spolek můžete na facebookové stránce: Záchrana srnčat na Nadějkovsku
První únorovou sobotu (a první únorový den) nám Petr Vach z mlýna Slabov nedaleko Nadějkova bude v čajovně vyprávět o týmech mezinárodních záchranářů USAR. Tématem bude nejen pomoc při živelních pohromách v ČR, jako byly povodně na severní Moravě nebo tornádo na Hodonínsku, ale i zahraniční mise, například akce záchranářů po explozi skladu v Bejrútu. O hasičích bez obalu a jinak, než se dozvíte v médiích, shrnuje svoji přednášku Petr.
Petr VachBejrút
Začínáme jako vždy v 17 hodin v nadějkovském kině.
Druhou lednovou sobotu (11. 1.) se v Čajovně Na stezce setkáme s Jitkou Krajčovou, která jeden prázdninový týden šla sama s malým Františkem v kočárku jižní Moravou.
O svém putování, které bylo součástí delší cesty několika poutnic, Jitka říká: Naše ženská pouť v létě proběhla už po sedmé. Každý rok jiné téma, jiné složení poutnic. Kromě pohlaví nás spojuje ještě láska k chůzi a přírodě – k naší české a vlastně i slovenské krajině, touha po dobrodružství a odpočinku od každodennosti a čase, kdy může každá z nás být sama se sebou. O čem budu mluvit na čajovně? Jaká byla prvotní myšlenka a co bylo na počátku… Kudy a jak vedlo našich 7 poutí… Jak se šlo letos s myšlenkou na židovský národ a jeho novodobé dějiny…
Začínáme jako vždy v 17 hodin v nadějkovském kině.
V sobotu 7. prosince se můžeme těšit na druhé vyprávění o třítýdenní cestě studentů sedlčanského gymnázia do Jižní Ameriky.
Čtyři studenti a dva dospěláci vyrazili na dobrodružnou výpravu za poznáváním kultury, přírody a španělského jazyka. Byla plná setkání se zajímavými lidmi, nechyběla dobrovolnická práce v pralese, vysokohorská turistika ani bádání v místních jedinečných ekosystémech.
Minule jsme se od Jindry a Vojty Částkových dozvěděli, jak se připravuje 100% čokoláda, jak se chytají lelci nebo divoký had. Tentokrát se vydáme do hor a povíme si i to, jakým způsobem se v Ekvádoru spravuje auto nebo jak chutná pečené morče…
Začátek letošních čajoven je trochu netradiční. Na Svatováclavskou potulku navazuje 28. září od 18 hodin setkání s básníky a poutníky Luďkem Čertíkem a Tomášem Míkou. Budeme mluvit o chůzi krajinou, o tom, co cestou potkáváme, slyšíme, cítíme…
Projekt uzavře 20. října divadelní zážitek „Při chůzi“ Aleny Skálové (Missing Page Theatre), také v Čajovně Na stezce. Proběhne dvakrát za sebou, od 15.30 a 16.30 v bývalém nadějkovském kině; můžete si vybrat čas, který vám lépe vyhovuje. Představení je vhodné pro děti od 8 let s rodiči a pro dospělé a jeho kapacita je omezená na 15 lidí. Svoje místo si můžete rezervovat na mailu olga.nadejkov(zavináč)gmail.com nebo přes sms na číslo 737 166 733.
Od listopadu se vracíme k pravidelné době a čajovny budou vždy první sobotu v měsíci od 17 hodin. Ve dnech 2. listopadu a 7. prosince se sejdeme s Jindrou Částkou a podíváme se s ním do Ekvádoru. Současně můžeme Jindrovi poděkovat za tabule, které vyrobil pro naučnou stezku – je totiž nejen cestovatel, přírodovědec a výborný učitel, ale i truhlář.
Podrobnosti k programu najdete na stránce Bude v Čajovně.
Zveme vás na vycházku po méně známých a obnovených cestách Nadějkovska, krajinou přírodního parku Jistebnická vrchovina. V tento den uvidíte, uslyšíte a potkáte krajinu jinak – skrze instalace, performativní akce, texty a setkání.
Kdy: sobota 28. září 2024 od 8 hodin si můžete vyzvednout mapu a vydat se na cestu v 18 hodin zakončíme potulku setkáním s básníkem, hudebníkem a poutníkem Luďkem Čertíkem v nadějkovské Čajovně Na stezce (bývalé kino)
Na cestě potkáte drobná překvapení – obrazy, objekty, hudbu, zvuky, básně… Místa, kde na vás čekají, jsou vyznačena v tištěné mapě. Některé z objektů zůstanou na místě až do neděle 20. října nebo trvale. V neděli 20. října projekt uzavřeme divadlením zážitkem Při chůzi, který uvede Missing Pages Theatre Aleny Skálové také v Čajovně Na stezce.
Mapy: tištěná mapa: kino Nadějkov, osadní domek Kaliště odkaz na mapu (na mapy.cz)
Popis trasy: z Nadějkova po silnici směrem na Chyšky ke křížku (350 m), odtud po polní cestě na Větrov a lesem do Kaliště. Z Kaliště po obnovené cestě přes pastviny na silničku směrem na Pohořelici, poté po hrázi rybníka Zeman, stromořadím lip a po úvozové cestě do Křenových Dvorů. Odtud po silničce na silnici Starcova Lhota – Nadějkov, po ní asi 100 m doprava až k odbočce žluté turistické značky. Po žluté směrem na Nadějkov okolo statku Boučí, ke kříži na kopci Homole. Odtud po obnovené cestě přes Draha do Nadějkova.
Trasa není bezbariérová, vede převážně po polních a lesních cestách a je vhodná pro pěší. Při dobré fyzické kondici a toleranci k nepohodlí ji můžete projet i na kole nebo s terénním kočárkem. Psy, prosím, mějte na vodítku.
Možnost občerstvení: Občerstvení je v místě omezené, vezměte si s sebou svačinu a něco na společný stůl! Hostinec U Jandů Nadějkov: od 12 hodin osadní domek Kaliště (samoobsluha): 10-16 hodin
Autobusy: linka 454 Tábor-Sedlčany a zpět
odjezdy z Tábora do Nadějkova (nástupiště 19): 7.25, 9.50, 13.50, 15.50 odjezdy zpět z Nadějkova do Tábora: 12.42, 16.32, 19.52 cesta trvá necelých 40 minut, podrobnosti v odkazech u časů odjezdu
odjezdy ze Sedlčan do Nadějkova: 9.05, 12.05, 15.55 odjezdy zpět z Nadějkova do Sedlčan: 10.26, 14.31, 16.26 autobus staví v Kališti, tj. asi v polovině trasy potulky (2 zastávky a 3 minuty od Nadějkova) cesta trvá necelých 40 minut, podrobnosti v odkazech u časů odjezdu
Partneři a spolupracovníci: (v abecedním pořadí) rodina Černých Luděk Čertík Helena Dušková Olga Dušková Karolína a Luboš Fendrychovi Eliška Hanuš Magdalena a Štěpán Hejzlarovi Katanari Markéta Kudláčová Tereza Lišková Tomáš Míka Marie Míková Štěpánka Našincová Vanda Pincová Jakub Plachý Zdeněk Ryneš Matěj Řízek Krystyna Skalická Alena Skálová Hana Sommerová Vendula Sosnovcová Dagmar Urbánková Eva Volfová ZUŠ Sedlec-Prčice
Děkujeme za podporu: Obec Nadějkov Osadní výbor Kaliště Šlechtitelská stanice Větrov Ing. Jiří Benda a Statek Na Hronovce Ivana Rynešová s rodinou Hostinec u Jandů Nadějkov Jana Dvořáková – Unispol, Nadějkov
Další informace: Olga Černá, tel. 737 166 733, Karolína Fendrychová, tel. 739 175 869
S Jirkou Bendou z Hronovy Vesce se 4. května setkáme nad starými mapami, leteckými snímky a vzpomínkami. Kudy cesty vedly, kde se zachovaly, kde ne a proč má smysl je obnovit? Přijďte, zajímají nás vaše vzpomínky, zkušenosti, návrhy! Sejdeme se jako vždy v 17 hodin v nadějkovském kině.
Před čajovnou se vydáme na cestu z Kaliště ke Starcově Lhotě, kterou před 10 lety obnovil Okrašlovací spolek. Lavičku, která je na ní od loňského podzimu, symbolicky věnujeme lesníkovi Josefu Keplovi a jeho synu Rudolfovi. Sraz je ve 14.30 na náměstí, půjdeme přes Draha a třešňovou alejí k Malejáku, poté po silnici do Kaliště. Pokud se vám nechce jít celou cestu pěšky, můžete využít autobus z Nadějkova do Kaliště (2 zastávky) ve 14.31 a zpět v 16.29. Od zastávky autobusu k lavičce je to asi 15 minut pohodlné chůze.
Josef Kepl (30. ledna 1846 Lobzy – 12. prosince 1922 Jetřichovice) žil na hájovně u Kaliště a staral se o panské lesy. Kněz a archivář František Teplý, který v Nadějkově působil po roce 1890, na Josefa Kepla vzpomíná takto:
Nadějkov, zapadlý kout v horách, představoval ostrov práce, lásky a spokojenosti: obyvatelé až na chatrné výjimky šli spolehlivou cestou své inteligence, v níž měl slovo i lesní Kepl v Borovičku, praktický pokrokovec ve všem. (…) Láska Keplova, opravdu nádherné lesy mezi Businy, Chlístovem a Větrovem – hrály krásou účelně pěstovaného polesí, zachovaly si znamenitý porost kládový i tyčkový. Lesní měl i volnější ruku proto, že jeho ušlechtilá žena, kdysi společnice či komorná hraběnčina – jako dcera sládka v nadějkovském, nyní již zrušeném pivovaře – věděla mnoho z alotrií této šlechtické nezbednice a mohla se v jejich sporech státi nebezpečnou svědkyní. (…) Otec Kepl mne zaučoval v lesnictví: jak se připravuje a sází kultura, jak se pozná dobře zralé nebo červivé dřevo, jak se měří nastojatě, poražené atd. (…) Kepl se stromy cítil, dýchal, žil. Často usedal, poslouchaje jejich řeč v korunách, šum listí… Mnoho tajů přírody mi vysvětlil, i učeně, neboť měl slušnou knihovnu, v ní různé přírodopisy a Brehmův život zvířat etc. (Pouť mého života)
Josefův syn Rudolf Kepl (21. února 1876 na hájovně u Kaliště – 15. července 1958 v Paříži) byl významným členem československého zahraničního odboje za 1. světové války. Většinu života prožil ve Francii, udržoval a rozvíjel českofrancouzské vztahy.
Rudolf Kepl, konec 30. let 20. století
Vystudoval gymnázium v Táboře a romanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze. Spolužák Viktora Dyka a Hanuše Jelínka. Nejprve působil jako pedagog na reálce v Praze (1899-1904) a v Hradci Králové. V r. 1908 odjel do Paříže jako dopisovatel Národních listů. – Okamžitě se zapojil do aktivit francouzsko-slovanského sdružení založeného při pařížské Sorbonně Arnoštem Denisem. Organizátor protihabsburského odboje za samostatné Československo, člen výboru České kolonie a výboru válečných dobrovolníků ve Francii. Redaktor a tajemník redakce čtrnáctideníku La Nation Tchèque. Po vzniku samostatného Československa pracoval na ministerstvu zahraničních věcí a na čs. velvyslanectví v Paříži. Poté působil v Československé tiskové kanceláři v Ženevě a jako ředitel tiskové služby Ministerstva zahraničních věcí v Praze. Na konci r. 1937 odešel do penze a žil v Jetřichovicích na Sedlecku. V květnu 1938 se vrátil do Paříže, v r. 1940 ředitel kanceláře České státní rady v Londýně. V l. 1945-1948 kulturní atašé čs. velvyslanectví v Paříži. – Otec divadelního režiséra Milana Kepla a děd profesora a významného politologa Gillese Kepela.
V sobotu 6. dubna se můžeme těšit na vyprávění fotografky Hanky Bendové. O své přednášce s názvem Kungsleden – putování za polárním kruhem říká:
„Vydejte se se mnou na bezmála 500 km dlouhou stezku severním Švédskem. Vezmu vás do míst, kam nevedou silnice a nesahá mobilní signál. Tam, kde už jen polární lišky dávají dobrou noc. Co všecko se dá na takové cestě zažít? Jak jsem ji sama jen s krosnou na zádech vůbec přežila? A jak dopadl můj výstup na tamní nejvyšší horu? Přijďte si to vše poslechnout a prohlédnout na fotkách na mé nové cestovatelské přednášce. Zažijte se mnou tohle dobrodružství i vy!“
Na čajovnu naváže valná hromada spolku Zachovalý kraj, která začne asi v 19 hodin.
V sobotu 2. března nám Ivo Kramoliš a Radek Pavlíček budou vyprávět o expedici do Antarktidy na 113 let staré plachetnici BARK EUROPA.
Beseda se koná jako vždy v nadějkovském kině a začíná v 17 hodin.
Cestovatelé Radek Pavlíček (1972) a Ivo Kramoliš (1972) spolu vyjíždí nepravidelně na dobrodružné cesty už přes 20 let. Byli v Africe, v Jižní Americe, či na Velikonočních ostrovech. Radek sám procestoval mnohem více divokých koutů planety.
Po dlouhých přípravách si letos splnili sen a podnikli cestu na poslední kontinent, na kterém ještě nestáli, do Antarktidy. Nehledali jednoduchou cestu velkou výletní lodí, ale aktivně se zapojili jako tréninková posádka do práce na palubě Bark Europa (World wanderer), plachetnice staré 113 let.
Budou popisovat přípravy na cestu, plavbu nejbouřlivější částí světových oceánů Drakeovým průlivem, ale taky samotnou loď a život na ní; faunu a krásu ledového kontinentu Antarktidy. Popíší nám, na jaké stopy krajanů na kontinentu narazili.
