S ohledem na epidemii koronaviru a vládním opatřením na její omezení musíme – stejně jako na jaře – besedy v Čajovně Na stezce až do odvolání zrušit.
Těšíme se na setkání v lepších časech!
Magdalena nespí – fotoreport
V noci z 5. na 6. září jsme u kostela sv. Maří Magdalény nad Jistebnicí zapálili oheň a drželi hlídky. Proč? Bylo to symbolické zakončení téměř dvacetiletého období, kdy bylo Jistebnicko a Nadějkovsko na seznamu míst, kde by mohlo být vybudováno úložiště radioaktivního odpadu. Od letošního června se naše „lokalita Magdalena“ stala „záložním místem“. Znamená to, že by zde neměly probíhat žádné další průzkumy a nejsme v bezprostředním ohrožení. Řada problémů, která hledání místa pro úložiště od počátku provází, ale přetrvává – stát nezvažuje jiné varianty nakládání s radioaktivním odpadem, metodika výběru místa pro úložiště neprošla odbornou oponenturou, obce nejsou vůči státu v rovnoprávném postavení, schválení zákona o úložišti se stále odkládá… Chtěli jsme na to vše upozornit a podpořit lokality, které si – na rozdíl od Magdalény – vytáhly „černého Petra“. Jsou to Březový potok na Plzeňsku, Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína.
Za všechny lokality hořely v kapli svíčky, dlouhý pás, vytvořený z novinových článků a fotografií z protiúložištních akcí v naší lokalitě, obepínal její zdi zvenku.
Akci pořádaly spolky Zachovalý kraj a Naplaveno za podpory Města Jistebnice a laskavého pochopení Římskokatolické farnosti Jistebnice. Děkujeme všem, kdo se během večera a noci zastavili a pobyli nebo na nás mysleli!
Chtěli bychom se za rok sejít znovu.
Fotky: Karolina Plachá, Anežka Černá
Magdaléna nespí
Z fáze boje jsme se přesunuli do fáze bdění.
Magdaléna dnes už není mezi čtyřmi lokalitami, doporučenými k dalšímu průzkumu,
ale nebezpečí se může kdykoli vrátit. Stále také chybí jak zákon, který by dal obcím možnost rozhodovat o umístění úložiště, tak nezávislé posouzení metodiky výběru lokalit.
V noci ze 5. září na 6. září budeme proto symbolicky bdít nad Magdalénou.
U kostelíka sv. Maří Magdalény nad Jistebnicí zapálíme oheň a budeme držet hlídky. Připojte se k nám nebo nás jen přijďte navštívit s buřtem a kytarou. Můžete přinést vlastní svíčku, obrázek, cokoliv k symbolické ochraně krásné krajiny a významného místa, kde málem bylo úložiště jaderného odpadu.
Zároveň chceme podpořit lokality, které jsou stále v ohrožení.
Akci pořádají spolky Zachovalý kraj a Naplaveno za podpory Města Jistebnice.
Za plakát děkujeme Evě Volfové z Chotovin!
Magdaléna není doporučená k dalším průzkumům
Ve čtvrtek 4. června se naposledy sešel Panel expertů, který posuzoval výzkumné zprávy z lokalit. Na jejich základě doporučil k dalším průzkumům čtyři relativně vhodnější lokality – Janoch u jaderné elektrárny Temelín, Hrádek a Horku na Vysočině a Březový potok na Klatovsku.
Magdaléna společně s další jihočeskou lokalitou Čihadlo, Čertovkou (u Lubence) a lokalitou Na skalním (u JE Dukovany) zůstává lokalitou záložní. Lokalita Kraví Hora (na rozhraní Vysočiny a jižní Moravy) byla zcela vyřazena, nemá pro úložiště vhodné podmínky.
Doporučení Panelu expertů potvrdila Rada SÚRAO, poté ho projedná ministerstvo průmyslu a nakonec vláda, která by o definitivním výběru lokalit měla rozhodnout během léta. Do roku 2025 by pak měla být vybrána jedna lokalita hlavní a jedna záložní, se stavbou úložiště by se mělo začít v roce 2050 a s ukládáním vysoceradioaktivních odpadů v roce 2065.
Pro nás je to dobrá zpráva: po téměř dvaceti letech sporů se Správou úložišť radioaktivních odpadů a ministerstvem průmyslu pravděpodobně máme možnost si oddechnout. Bohužel stále nebyly vyřešeny problémy, na které obce a spolky už mnoho let upozorňují:
- lidé, kteří v lokalitách žijí, nemají žádnou možnost ovlivnit, zda (případně za jakých podmínek) u nich úložiště bude nebo nebude vybudováno
- stále nebyl schválen zákon o úložišti; připomínky, které k němu zaslaly obce a svazky obcí, byly zamítnuty
- metodika výběru lokalit neprošla odbornou oponenturou, která je v podobných případech obvyklá; nebylo ani dost času posoudit, zda je správná
- nikdo se nezabývá tím, jestli je hlubinné úložiště skutečně jedinou a nejvhodnější možností, jak s vysoceradioaktivním odpadem naložit
Podrobnější informace:
Zpravodajství ČT 24
Zpravodajství ČT, pokračování zde, zde, zde a zde
ČT – Události v regionech
Český rozhlas
Seznam – zprávy
Aktuálně.cz
Táborský deník
Týdeník Táborsko
Stanovisko Platformy proti úložišti, v příloze stanovisko geologa Matěje Machka, který v Panelu expertů zastupoval obce.
Čajovna: Afrika pro začátečníky
Po koronavirové přestávce obnovujeme provoz čajovny! S vyprávěním „Afrika pro začátečníky aneb na motorkách JAR, Botswanou a Namibií“ se do Nadějkova chystá náš oblíbený host Pavel Doucha.
Čaj asi zatím nabízet nebudeme, snad to půjde příště… jinak platí stejná pravidla, jako všude jinde. Pokud by vás přišlo více než 92, nějak to vymyslíme.
Akce zrušeny
Vzhledem k epidemii koronaviru a krizovému stavu rušíme nejbližší plánované akce – besedu v Čajovně Na stezce 4. dubna a veřejné shromáždění na Den proti úložišti 18. dubna.
Budeme hledat náhradní termíny.
O úložišti se starostou Jistebnice
Týdeník Táborsko přinesl 10. února obsáhlý rozhovor se starostou města Jistebnice a současným mluvčím Platformy proti úložišti, Jiřím Popelkou.
Pan Popelka shrnuje dosavadní zkušenosti z jednání se Správou úložišť radioaktivních odpadů i její současné plány a vysvětluje stanovisko obcí:
Jsme postaveni před to, že dnes tu je politická síla rozhodnout o zúžení výběru na čtyři lokality i bez zákonem nastavených pravidel. V těchto čtyřech lokalitách by se pak mělo pokračovat průzkumnými pracemi, aby se poté výběr zúžil ze čtyř na dvě lokality. Tam by měli podle slibu ministra požádat o schválení průzkumných území, mluví se o tom, že by měla souhlasit nadpoloviční většina obyvatel, ale to jsou jen sliby ministra. Slibů od různých ministrů máme už plný šuplík. Proto chceme jasná pravidla zakotvená v zákoně.
Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Jihočeských týdeníků.
Čajovna: Kypr
Přírodovědec, učitel a truhlář Jindra Částka, s nímž se setkáme v sobotu 7. březnam patří k nejčastějším a nejoblíbenějším hostům Čajovny Na stezce. O své cestě na Kypr říká:
Třetí největší ostrov Středozemního moře náleží zeměpisně k Asii, ale kulturně k Evropě. Při jarní výpravě na začátku března jsme procestovali památky a přírodní zajímavosti jižní (řecké) části a na krátkou chvíli jsme si udělali exkurzi do severní (turecké) části. Pojďte s námi objevit bohatou historii ostrova, jeho zasněžené vrcholky a ochutnat místní kuchyni navázanou na řeckou tradici.
Beseda se koná jako vždy v kině v Nadějkově a začíná v 17 hodin.
Odkazy:
Facebook – událost
Cestovatelské stránky Jindy Částky
Úložiště: co se stalo v roce 2019
V únoru byl na základě požadavků obcí odvolán dosavadní ředitel Správy úložišť (SÚRAO) Jiří Slovák a jeho funkce se znova ujal Jan Prachař, který v čele této organizace stál v letech 2011-2014 (pamětníci si možná vybaví, že v té době objížděl obce se sliby „bez vašeho souhlasu průzkumy nezačnou“, což SÚRAO vzápětí porušila). Brzy poté nastala změna i na postu ministra průmyslu, kde Martu Novákovou vystřídal Karel Havlíček. Oba muži slibovali obcím zásadní změnu přístupu a to, že budou více naslouchat jejich požadavkům. Co se tedy během roku změnilo?
SÚRAO přestala utajovat výzkumné zprávy z lokalit a část z nich v dubnu zveřejnila na svém webu (vyhedat zprávy pro naši lokalitu lze po zadání slova „Magdaléna“ do fultextu). Díky tomu jsme zjistili např. to, že povrchový areál úložiště dnes už není plánován mezi Makovem a Padařovem, ale vrátil se zpět k Božejovicím, kde o něm SÚRAO uvažovala před více než deseti lety:
Na mapě jsou zobrazeny tři varianty umístění povrchového areálu:
1 – původně (okolo roku 2010) byl navrhován na východ od Božejovic
2 – v roce 2012 vznikla studie na jeho umístění u Padařova
3 – nejnovější studie jej opět situuje přednostně k Božejovicím, ale o něco jižněji (mezi Božejovice a Božejovice-nádraží) a variantu u Padařova ponechává jako záložní
Podzemní areál je dnes proti plánům z roku 2012, kdy končil u Svoříže, podstatně rozsáhlejší: zasahuje až k městu Jistebnice a do údolí Smutné – přes Pohoří, Zvěstonín a silnici mezi Jistebnicí a Nadějkovem směrem ke Zbelítovu, Hodkovu a Petříkovicím. Premiér Andrej Babiš letos v dubnu mluvil o možnosti vybudovat mezinárodní úložiště, společné pro Českou i Slovenskou republiku, ale jestli to má nějakou souvislost se zvětšením podzemí, těžko říct.
Mapy ukazují různé možnosti umístění podzemního areálu.
Dále SÚRAO zřídila poradní panel expertů, který se zabývá průběhem průzkumů a výběrem lokality. Obce do něj mohly vybrat jednoho svého společného zástupce s hlasovacím právem, a navíc, za každou lokalitu, ještě jednoho až dva pozorovatele bez hlasovacího práva. Obce jako svého zástupce většinou hlasů nominovaly geologa Mgr. Matěje Machka, který pracuje v Geofyzikálním ústavu Akademie věd a problematice úložiště se věnuje dlouhodobě. Jako pozorovatel se jednání poradního panelu za naši lokalitu může zúčastnit starosta Jistebnice, případně i starosta Nadějkova.
Tisková zpráva Platformy – stanovisko k účasti v poradním panelu >>>
Během letošního roku pokračovala také příprava zákona o úložišti, která se táhne bezmála deset let. Ministr Havlíček v létě vyzval obce, aby k zákonu poslaly své připomínky. Obce tak učinily jak jednotlivě, tak společně: Platforma proti úložišti zaslala obsáhlý právní rozbor, v němž žádala např. posílení pravomocí obcí a občanů, jasné definovaní kriterií, které místo pro úložiště musí splnit, nebo nastavení systému kompenzací. Základním požadavkem je to, aby byly lokality pro úložišti vybírány až ve chvíli, kdy zákon začne platit a bude jasné, podle jakých pravidel výběr probíhá.
Tisková zpráva Platformy – připomínky k návrhu zákona >>>
Ministr Havlíček ale prakticky všecky požadavky odmítl, neuskutečnilo se ani jejich veřejné projednání, a trvá na uspěchaném výběru lokalit: jejich počet by měl být z 9 na 4 už v polovině roku 2020. „Změna přístupu k obcím“, o které ministr Havlíček i ředitel SÚRAO Pachař na jaře opakovaně mluvili, se tím bohužel zařadila k dalším planým slibům, kterými nás představitelé státu při jednání o úložišti zásobují od samého začátku.
Tisková zpráva Platformy – reakce na vypořádání připomínek >>>
Obce z lokalit během roku 2019 pořádaly různé protestní akce. Během Dne proti úložišti se u nás konalo shromáždění u kaple sv. Maří Magdalény nad Jistebnicí.
Čajovna: Cesty v krajině
Za humny téměř každé obce je ukrytý poklad – zaniklé staré cesty. Jejich obnova pomáhá lidem, zvířatům i rostlinám a je také jedním z nejjednodušších nástrojů, jak podpořit udržitelnost vody v krajině. O tom všem bude v sobotu 1. února od 17 hodin vyprávět dlouholetý starosta Spáleného Poříčí a iniciátor projektu „1000 a 1 cesta pro krajinu“ Pavel Čížek.
Beseda u čaje se koná jako vždy v nadějkovském kině. Doplníme ji ukázkou starých i současných map Nadějkovska a mapy, vzniklé v rámci projektu „Lokálni identita zeleně venkovských sídel“, který se mimo jiné zabýval právě obnovou cest na území Společenství obcí Čertovo břemeno (podrobnosti najdete v odkazech níže).
Odkazy:
- Pavel Čížek představuje projekt 1000 + 1 cest pro krajinu
- Seminář „Obnova historických cest“ ve Spáleném Poříčí
- odkazy na staré mapy Nadějkovska
- Projekt „Lokálni identita zeleně venkovských sídel“