O úložišti se starostou Jistebnice

Týdeník Táborsko přinesl 10. února obsáhlý rozhovor se starostou města Jistebnice a současným mluvčím Platformy proti úložišti, Jiřím Popelkou.
Pan Popelka shrnuje dosavadní zkušenosti z jednání se Správou úložišť radioaktivních odpadů i její současné plány a vysvětluje stanovisko obcí:

Jsme postaveni před to, že dnes tu je politická síla rozhodnout o zúžení výběru na čtyři lokality i bez zákonem nastavených pravidel. V těchto čtyřech lokalitách by se pak mělo pokračovat průzkumnými pracemi, aby se poté výběr zúžil ze čtyř na dvě lokality. Tam by měli podle slibu ministra požádat o schválení průzkumných území, mluví se o tom, že by měla souhlasit nadpoloviční většina obyvatel, ale to jsou jen sliby ministra. Slibů od různých ministrů máme už plný šuplík. Proto chceme jasná pravidla zakotvená v zákoně.

Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Jihočeských týdeníků.

Čajovna: Kypr

Přírodovědec, učitel a truhlář Jindra Částka, s nímž se setkáme v sobotu 7. březnam patří k nejčastějším a nejoblíbenějším hostům Čajovny Na stezce. O své cestě na Kypr říká:
Třetí největší ostrov Středozemního moře náleží zeměpisně k Asii, ale kulturně k Evropě. Při jarní výpravě na začátku března jsme procestovali památky a přírodní zajímavosti jižní (řecké) části a na krátkou chvíli jsme si udělali exkurzi do severní (turecké) části. Pojďte s námi objevit bohatou historii ostrova, jeho zasněžené vrcholky a ochutnat místní kuchyni navázanou na řeckou tradici.
Beseda se koná jako vždy v kině v Nadějkově a začíná v 17 hodin.

Odkazy:
Facebook – událost
Cestovatelské stránky Jindy Částky

 

Úložiště: co se stalo v roce 2019

V únoru byl na základě požadavků obcí odvolán dosavadní ředitel Správy úložišť (SÚRAO) Jiří Slovák a jeho funkce se znova ujal Jan Prachař, který v čele této organizace stál v letech 2011-2014 (pamětníci si možná vybaví, že v té době objížděl obce se sliby „bez vašeho souhlasu průzkumy nezačnou“, což SÚRAO vzápětí porušila). Brzy poté nastala změna i na postu ministra průmyslu, kde Martu Novákovou vystřídal Karel Havlíček. Oba muži slibovali obcím zásadní změnu přístupu a to, že budou více naslouchat jejich požadavkům. Co se tedy během roku změnilo?

SÚRAO přestala utajovat výzkumné zprávy z lokalit a část z nich v dubnu zveřejnila na svém webu (vyhedat zprávy pro naši lokalitu lze po zadání slova „Magdaléna“ do fultextu). Díky tomu jsme zjistili např. to, že povrchový areál úložiště dnes už není plánován mezi Makovem a Padařovem, ale vrátil se zpět k Božejovicím, kde o něm SÚRAO uvažovala před více než deseti lety:

Na mapě jsou zobrazeny tři varianty umístění povrchového areálu:
1 – původně (okolo roku 2010) byl navrhován na východ od Božejovic
2 – v roce 2012 vznikla studie na jeho umístění u Padařova
3 – nejnovější studie jej opět situuje přednostně k Božejovicím, ale o něco jižněji (mezi Božejovice a Božejovice-nádraží) a variantu u Padařova ponechává jako záložní

Podzemní areál je dnes proti plánům z roku 2012, kdy končil u Svoříže, podstatně rozsáhlejší: zasahuje až k městu Jistebnice a do údolí Smutné – přes Pohoří, Zvěstonín a silnici mezi Jistebnicí a Nadějkovem směrem ke Zbelítovu, Hodkovu a Petříkovicím. Premiér Andrej Babiš letos v dubnu mluvil o možnosti vybudovat mezinárodní úložiště, společné pro Českou i Slovenskou republiku, ale jestli to má nějakou souvislost se zvětšením podzemí, těžko říct.

Mapy ukazují různé možnosti umístění podzemního areálu.

Dále SÚRAO zřídila poradní panel expertů, který se zabývá průběhem průzkumů a výběrem lokality. Obce do něj mohly vybrat jednoho svého společného zástupce s hlasovacím právem, a navíc, za každou lokalitu, ještě jednoho až dva pozorovatele bez hlasovacího práva. Obce jako svého zástupce většinou hlasů nominovaly geologa Mgr. Matěje Machka, který pracuje v Geofyzikálním ústavu Akademie věd a problematice úložiště se věnuje dlouhodobě. Jako pozorovatel se jednání poradního panelu za naši lokalitu může zúčastnit starosta Jistebnice, případně i starosta Nadějkova.
Tisková zpráva Platformy – stanovisko k účasti v poradním panelu >>>

Během letošního roku pokračovala také příprava zákona o úložišti, která se táhne bezmála deset let. Ministr Havlíček v létě vyzval obce, aby k zákonu poslaly své připomínky. Obce tak učinily jak jednotlivě, tak společně: Platforma proti úložišti zaslala obsáhlý právní rozbor, v němž žádala např. posílení pravomocí obcí a občanů, jasné definovaní kriterií, které místo pro úložiště musí splnit, nebo nastavení systému kompenzací. Základním požadavkem je to, aby byly lokality pro úložišti vybírány až ve chvíli, kdy zákon začne platit a bude jasné, podle jakých pravidel výběr probíhá.
Tisková zpráva Platformy – připomínky k návrhu zákona >>>
Ministr Havlíček ale prakticky všecky požadavky odmítl, neuskutečnilo se ani jejich veřejné projednání, a trvá na uspěchaném výběru lokalit: jejich počet by měl být z 9 na 4 už v polovině roku 2020. „Změna přístupu k obcím“, o které ministr Havlíček i ředitel SÚRAO Pachař na jaře opakovaně mluvili, se tím bohužel zařadila k dalším planým slibům, kterými nás představitelé státu při jednání o úložišti zásobují od samého začátku.
Tisková zpráva Platformy – reakce na vypořádání připomínek >>>

Obce z lokalit během roku 2019 pořádaly různé protestní akce. Během Dne proti úložišti se u nás konalo shromáždění u kaple sv. Maří Magdalény nad Jistebnicí.

 

Čajovna: Cesty v krajině

Za humny téměř každé obce je ukrytý poklad – zaniklé staré cesty. Jejich obnova pomáhá lidem, zvířatům i rostlinám a je také jedním z nejjednodušších nástrojů, jak podpořit udržitelnost vody v krajině. O tom všem bude v sobotu 1. února od 17 hodin vyprávět dlouholetý starosta Spáleného Poříčí a iniciátor projektu „1000 a 1 cesta pro krajinu“ Pavel Čížek.
Beseda u čaje se koná jako vždy v nadějkovském kině. Doplníme ji ukázkou starých i současných map Nadějkovska a mapy, vzniklé v rámci projektu „Lokálni identita zeleně venkovských sídel“, který se mimo jiné zabýval právě obnovou cest na území Společenství obcí Čertovo břemeno (podrobnosti najdete v odkazech níže).

Odkazy:

Čajovna: Kanada

S Pavlem Černým už jsme se v Čajovně několikrát setkali, možná si pamatujete na jeho vyprávění a skvělé fotografie ze Zanzibaru, Tanzanie nebo Peru. V sobotu 11. ledna se s ním vypravíme do Kanady.

O své cestě říká: Pět osob, jedno auto, čtyři týdny. Nádherná příroda, moře, hory, lesy, jezera, vodopády, příjemní lidé. Konec turistické sezony, velmi proměnlivé počasí, noční mrazíky v kempech střídající se se slunečnými dny. Závěr cesty ve Vancouveru, což je velkoměsto „trochu jinak“.

Na další fotografie se můžete podívat na Pavlových stránkách: https://www.zonerama.com/PavelCernyZdar/Album/3710010

Událost na Facebooku.

Čajovna: Gruzie

Roman Rogner pracoval v několika neziskových organizacích na ochranu zvířat a životního prostředí, dnes je fotografem na volné noze. Má rád chození pěšky, jógu, běhání a jízdu na kole a cestování, ale v Nadějkově ještě nikdy nebyl! Přijede v sobotu 7. prosince a podělí se s námi o své zážitky z putování po Gruzii, kterou navštívil letos v září. Beseda začíná jako vždy v 17 hodin v kině.

Chcete vidět, na co se můžeme těšit? Podívejte se na fotky níže nebo na Romanovy stránky: http://www.rogner.cz/tag/gruzie-zari-2019/

Aktuality k akci můžete sledovat na Facebooku Čajovny Na stezce.

 

Čajovna: Norské fjordy na kole

Druhou listopadovou sobotu jsme v Čajovně Na stezce přivítali našeho oblíbeného hosta, projektanta, muzikanta, dlouholetého starostu Tábora a především vášnivého cyklistu Jiřího Fišera.

V minulosti jsme s ním cestovali po Kanadě, Islandu, Skotsku a Ukrajině, tentokrát jsme se podívali do Norska a taky trochu do Berlína, přes který se vracel domů.

Čajovna: O prázdných domech

V říjnu jsme zahájili dalí ročník pravidelných besed v nadějkovské Čajovně Na stezce. Letošní sezónu zahájil Petr Zeman, zakladatel spolku Prázdné domy, a právě o prázdných domech se zajímavou historií jsme si s ním povídali – kde všude jsou, komu patří, jakou mají minulost a jakou budoucnost? Je možné vrátit do jejich zdí život a účel?
Na webu spolku prazdnedomy.cz najdeme i objekty z našeho okolí – prázdné zámky v Nadějkově i Jistebnici, prázdné dvory v Božejovicích a na Ounuzi, ale i ty domy, které už nového majitele našly a mají tedy naději: Vildův mlýn v Jistebnici, mlýn Prachárna nebo barokní statek u Starého zámku v Borotíně.

Komu beseda utekla, může si o Petrovi a dalších lidech okolo Prázdných domů přečíst tady:
Radiožurnál – rozhovor s Petrem Zemanem
ArtCafé – rozhovor s Petrem Zemanem
Petr Zeman na wikipedii
Svět chytře – o stránkách Prázdné domy

Zakladatel iniciativy Prázdné domy Petr Zeman

Mimořádná letní čajovna

Letos mimořádně byla beseda v Čajovně Na stezce také v srpnu – Nadějkov si totiž jako jednu ze zastávek své koloběžkové tour z Ostravy do Klatov (471 km) vybrali Lukáš Týml a Martin Opatrný ze spolku „Zvedni zadek!“, kteří formou přednášek, workshopů, debat a dalších akcí pomáhají na svět dobrým myšlenkám a skutkům (více na webu spolku: https://zvedni-zadek.cz/ a koloběžkové cesty: https://zvedni-zadek.cz/venuj-cas/ )
Netradiční bylo i to, že si obecenstvo mohlo zvolit část světa, které se beseda týkala: vyhrálo Rusko a Mongolsko.
Vybrané vstupné jsme věnovali na podporu otevření a rekonstrukce dobrovolnického centra ADRA v Klatovech.

150. setkání v Čajovně Na stezce

V sobotu 4. května 2019 se odehrálo už 150. setkání v  Čajovně Na stezce (první bylo v lednu 2002).
Na programu 150. čajovny bylo „cestovatelské“ divadelní představení Marky Míkové a Tondy Novotného Husy na tahu:
Čaj připravoval Honza Náprava z Dobré čajovny v Táboře za pomoci Katky Mikešové
Hanka Šmídová četla z knížky Zdeňka Šmída o tom, proč cestujeme.
Světlana Švrlová nám promítla několik krátkých filmů a vyprávěla o cestách na východ i na jih a taky o tom, jak se cestuje s malou Emmou:

Měli jsme i malou výstavku fotek z cest našich hostů.    

A hlavně jsme si povídali, vzpomínali, plánovali… přes prázdniny má Čajovna Na stezce přestávku, ale další besedy připravujeme na říjen, listopad, prosinec…