Úložiště: nový zákon a žádosti o průzkumná území

Základní informaci o hlubinném úložišti najdete na stránce Úložiště RAO. V tomto textu shrnujeme aktualní dění za poslední rok.

Hlavním tématem roku 2023 byl připravovaný zákon o hlubinném úložišti a plánované zahájení geologických průzkumů v lokalitách Březový potok (na Plzeňsku), Janoch (u Temelína), Horka a Hrádek (na Vysočině). Současně probíhají jednání o výstavbě dalších bloků jaderných elektráren, která by vedla k nárůstu množství radioaktivního odpadu.

Zástupci dotčených lokalit usilovali o to, aby v zákoně o úložišti byla posílena pozice obcí v procesu spolurozhodování. Platforma proti hlubinnému úložišti poslala v lednu roku 2023 premiérovi Petrovi Fialovi a všem ministryním a ministrům jeho vlády otevřený dopis s tímto požadavkem, starostové se setkali s ministrem průmyslu Josefem Síkelou, který jim slíbil, že do zákona prosadí alespoň spolurozhodující roli obou komor Parlamentu.

V únoru Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) bez ohledu na to, že zákon nebyl zatím schválen, požádala Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů v lokalitách Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch. Finální lokalitu chce SÚRAO vybrat už v roce 2028, ačkoli původně se tak mělo stát až po roce 2030. Tento spěch může ohrožovat budoucnost obyvatel dotčených obcí. Na klíčové geologické práce plánované původně na sedm let zbude sotva poloviční čas. Není připravena metodika výběru, ani nejsou stanoveny minimální požadavky na informace, bez jejichž zjištění nebude možné výběr místa pro úložiště uzavřít. Obce nemají k dispozici projekty geologických prací. Některé z obcí se proti tomuto postupu odvolaly.

Den proti úložišti, který se konal 15. dubna v lokalitách Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch, připomněl, jak velký vliv na lokality případná stavba bude mít a jak nedostatečná jsou práva dotřených obcí. Mnoho občanů netušilo, že výstavba se nedotkne jen obcí jmenovaných v oficiálních dokumentech, ale i okolních, které nikdy nebudou moci reagovat a nikdy se na ně nedostane i s případnými nejasnými kompenzacemi.

V květnu přesto zákon o úložišti prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, aniž by byly jakkoli zohledněny pozměňovací návrhy na posílení role obcí.

V červnu se k Platformě proti úložišti připojily další čtyři obce. Celkový počet jejích členů je dnes 55 (38 obcí a 17 spolků).

V listopadu Poslanecká sněmovna schválila zákon o úložišti ve znění, které je pro obce zklamáním. Poslanci odmítli jak návrhy na posílení postavení dotčených obcí při rozhodování o úložišti, tak návrh na spolurozhodující roli Parlamentu, kterou starostům osobně slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela. O umístění úložiště by tak rozhodovala jen vláda. Senátoři v prosinci vrátili zákon zpět do Poslanecké sněmovny s tím, že spolurozhodující roli obou komor Parlamentu chtějí do zákona vrátit.

V únoru roku 2024 však Poslanecká sněmovna přehlasovala Senát, zákon schválila v původním znění a následně ho podepsal prezident. V platnost by měl vstoupit od 1. července 2024.

Odkazy:

Příspěvek byl publikován v rubrice Úložiště a jeho autorem je Olina. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.