Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů

Do roku 2020 bylo Nadějkovsko a Jistebnicko jedním z míst, vytipovaných pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
Jedná se zařízení, které by mělo sloužit k definitivnímu uložení radioaktivních odpadů v hloubce asi 500-1000 m, a to na věčné časy – nebezpečnost těchto odpadů se počítá na statisíce let. Hlubinné úložiště není zatím v provozu nikde na světě, staví se ve Finsku (Onkalo) a od r. 2025 i ve Švédsku (Forsmark, obec v oblasti Östhammar). Zahájení výstavby úložiště ve Švédsku předcházelo 40 let vědeckých výzkumů.

V ČR se plány na vybudování úložiště řídí podle Koncepce nakládání s radioaktivními odpady, platné od r. 2019. V roce 2024 byla zahájena aktualizace této Koncepce. Pokud by bylo nové znění schváleno, znamenalo by to změnu v plánovaném roce dokončení úložiště – 2050 (původně 2065) i jeho odhadované ceně – 273 mld Kč (původně 110 mld Kč). Celkové náklady na jaderný odpad, demontáž odstavených elektráren a další následky jaderné energetiky mají Česko vyjít celkem na 559 mld Kč.

Stavba hlubinného úložiště v ČR by měla mít dvě části – podzemní areál na ploše čtyř stovek hektarů v hloubce asi půl kilometru (vzhledem k plánovanému rozšíření jaderných elektráren se diskutuje se o zvětšení na 500 hektarů, tedy na 850 fotbalových hřišť), povrchový areál a překladiště má stát na 20 hektarech. Mohlo by zde být uloženo až 14 500 tun vysoceradioaktivního odpadu.

Ukládání všech radioaktivních odpadů i výběr místa pro hlubinné úložiště na starosti státní organizace Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO), zřizovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu. Pro hlubinné úložiště postupně vytipovala devět lokalit, v r. 2020 byl jejich počet snížen na čtyři: Březový potok na Plzeňsku, Janoch u Temelína, Hrádek a Horka na Vysočině. Ostatní, včetně lokality Magdalena na Jistebnicku, zůstaly lokalitami záložními.

Plánovaný termín výběru finální a záložní lokality pro hlubinné úložiště byl posunut z roku 2028 na rok 2030. Mezi lety 2030-2040 by měl následovat podzemní průzkum, tj. vpodstatě hloubení důlního díla hornickým způsobem. Na léta 2040-2050 by pak připadala samotná stavba úložiště.

Výběr probíhá podle Zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm, který plati od července 2024. Podle tohoto zákona

• o umístění úložiště bude rozhodovat jen vláda (ne Parlament)
• Ministerstvo průmyslu a obchodu musí své rozhodnutí projednat s Ministerstvem životního prostředí
• obce budou mít 140 dní na to, aby se k návrhu na umístění úložiště vyjádřily, ale nemají (na rozdíl od Finska, kde se úložiště už staví) právo veta
• umístění úložiště má být projednáno s veřejností v lokalitách, zákon stanovuje pravidla jednání
• vláda má ustanovit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi
• výši kompenzací pro obce stanoví Atomový zákon (zákon č. 263/2016 Sb.)

Lidé v lokalitách se obávají hlavně úniku radioaktivity při přepravě a ukládání odpadů, kontaminace a „stržení“ spodních vod, masivního zásahu do krajiny, ztráty atraktivity oblasti pro turisty, poklesu cen nemovitostí a z toho plynoucí změny ve struktuře obyvatel. Na rozdíl od ostatních evropských zemí nemají obce a města u nás možnost účastnit se řízení o povolování jaderných staveb. Nemohou se tedy rozhodnout, za jakých podmínek s průzkumy nebo stavbu úložiště na svém území budou souhlasit, ani průzkumy a stavbu odmítnout. Stát jim slibuje finanční kompenzace, jejich výše je však stále nejasná a není ani zřejmé, kterých obcí by se týkaly. V roce 2025 bylo rozděleno 100 milionů korun mezi 31 obcí čtyř lokalit, v závislosti na velikosti území, které v „úložištní“ lokalitě leží.

Hlavní události roku 2025

Průzkumy

Výběru finální a záložní lokality pro úložiště musí předcházet důkladné průzkumy, je ale zřejmé, že na ně ani při posunutí termínu výběru na r. 2030 (původně 2028) nebude dost času.

V září 2024 SÚRAO zahájila hydrogeologický průzkum v lokalitě Březový potok a následně i v dalších lokalitách, a to aniž by bylo schváleno průzkumné území (stalo se tak až dodatečně; obce se bránily rozkladem, ale byl zamítnut). Následovat má od r. 2026 geofyzikální průzkum, který by měl trvat 3 roky.

Průzkumy měly již v roce 2025 pokračovat také hlubinnými vrty. V každé z lokalit mělo být provedeno 7 vrtů – jeden do hloubky 1200 m, dva do cca 600 m a čtyři šikmé do hloubky 300 m. Výběrové řízení však skončilo fiaskem – přihlásil se jen jeden uchazeč, ale nesplnil zadání. SÚRAO proto vypsala nové výběrové řízení, v němž poptává provedení pouze jednoho 600 m hlubokého vrtu v každé z lokalit. Platforma proti hlubinnému úložišti proto varuje před rizikem výběru umístění hlubinného úložiště, které má garantovat bezpečnost po statisíce let, na základě velmi neúplných vědeckých dat.

Obce přes opakované žádosti plány na geologické průzkumy od SÚRAO neobdržely, místa, kde by měly proběhnout hlubinné vrty, SÚRAO tají. Obce reagují tím, že geologům nepovolují vstup na své pozemky a doporučují to i občanům.

Obce se brání soudně

Spolek Zdravý domov Vysočina s podporou obcí z lokality Horka podal stížnost k výboru mezinárodní Aarhuské úmluvy z důvodu nedostatečných práv veřejnosti při rozhodování o úložišti, což je v rozporu s mezinárodními závazky.

Obce ze všech čtyř lokalit podaly proti zahájení geologických průzkumů žalobu. Pro lokalitu Janoch a Hrádek před Vánoci 2025 Městský soud v Praze tuto žalobu odmítl a obce podaly kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V žalobách namítají především to, že ministerstvo při stanovení průzkumných území pro geologické práce nedostatečně zvážilo veřejné zájmy na ochraně vody, přírody i krajiny, možností udržitelného rozvoje dotčených obcí i pro další generace, ale žalují také nedostatečnou ochranu vlastnických práv. Soud by se měl žalobami zabývat v letošním roce, ale nemají odkladný účinek.

Jednání s politiky

V lednu navštívil lokalitu Janoch prezident Petr Pavel a sešel se se starosty čtyř obcí, dotčených plány na úložiště. Platforma mu adresovala dopis, ve kterém vítá jeho zájem o problematiku ukládání RAO, a pozvala ho k návštěvě dalších lokalit.

V březnu dostali ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a také ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů od Platformy proti hlubinnému úložišti kritickou oponentní zprávu ke studiím, které se měly dle svého názvu věnovat ekonomickým a sociodemografickým přínosům a rizikům hlubinného úložiště. Ve skutečnosti postrádají důkladnou analýzu a ignorují reálné dopady na dotčené regiony. Autorkou oponentní zprávy je Adél Kučera z Centra pro společenské otázky – SPOT, z.s.

Obce z lokality Březový potok oslovily v dubnu, v rámci Dne proti úložišti, dopisem premiéra Petra Fialu a ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Součástí dopisu byly petiční listy s podpisy občanů. V dopise žádají respektování práv obcí a vyjadřují nesouhlas se zahájením průzkumů a vybudováním úložiště.

Na podzim se do funkce ministra průmyslu a obchodu vrátil Karel Havlíček, s nímž mají obce špatné zkušenosti už z doby jeho minulého působení (2019-2021). Vzdor svým slibům místo posílení práv obcí nezajistil ani základní zákonné záruky, natož skutečný dialog.

Protestní akce

Dne 4. ledna proběhl 22. ročník protestního pochodu v Chanovicích (Březový potok).

Ve dnech 26. – 27. dubna se již po deváté konaly Dny proti úložišti v lokalitách, Březový potok, Horka a Hrádek: protestní pochody, debaty, happeningy. Obce znovu žádaly posílení svých pravomocí při rozhodování o úložišti,

V květnu proběhl 20. ročník Maratonu pro krajinu na Čeřínku (Hrádek), v červenci protestní pochod z Pačejova do Mańovic (Březový potok)..

Platforma proti úložišti

Do Platformy vstoupilo v lednu 2025 město Rabí (Březový potok). Nyní má Platforma 58 členů (40 měst a obcí, 18 spolků), z toho je 21 členů – podporovatelů ze záložních lokalit.

Odkazy:
Informační skládačka Radioaktivní odpad: kam s ním?
video: Nedej se! Úložiště lidem navzdory (Česká televize)
Zákon 53/2024 Sb. o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu
web Nechceme úložiště
web Platformy proti hlubinnému úložišti